Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2174/2001, ze dne 5. 6. 2002: Z ustanovení § 460 odst. 1 ObčZ vyplývá, že při dědění dochází k přechodu práv a povinností tvořících předmět dědictví bezprostředně a v okamžiku smrti fyzické osoby – zůstavitele. Ten, kdo je povolán po zůstaviteli za dědice a není z dědění vyloučen, […]
Určení, že zůstavitel vlastnil určitý majetek ke dni smrti a skutečnosti nastalé po tomto okamžiku
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1977/2001, ze dne 8. 4. 2003: Ve věci jde o určení, zda právní předchůdci dovolatelů byli ke dni smrti vlastníky předmětných nemovitostí. Podle konstantní judikatury se dědic může domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. […]
Určovací žaloba k majetku jako podklad pro dodatečné projednání pozůstalosti zůstavitele jako dědice po jiném zůstaviteli
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 739/2003, ze dne 17. 3. 2004: Spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení řeší žalobou dědiců na určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí vlastníkem věci. Rozhodnutí o tom, zda určitá věc je předmětem dědictví po zůstaviteli, náleží […]
Určovací žaloba k majetku jako podklad pro dodatečné projednání pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, ze dne 6. 10. 2004: Ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) OSŘ určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a nebylo mu ohledně ní potvrzeno nabytí vlastnictví. Pro určení, že […]
Určovací žaloba k majetku jako podklad pro dodatečné projednání pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1770/2005, ze dne 26. 9. 2005: Je proto správný názor odvolacího soudu, že není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. v rozsahu, v němž byl před uzavřením předmětné kupní smlouvy spoluvlastníkem nemovitostí co do jedné ideální […]
Vázanost soudu při rozhodování o procesním nástupnictví rozhodnutím pozůstalostního soudu o zastavení pozůstalostního řízení pro zanechání majetku nepatrné hodnoty
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 209/2005, ze dne 31. 1. 2006: Nezanechal-li zůstavitel majetek nebo zanechal-li majetek jen nepatrné hodnoty, nemá zůstavitel právního nástupce, který by vstoupil do jeho práv a povinností; soud proto řízení o dědictví zastaví (§ 175h o.s.ř.) a případný majetek nepatrné hodnoty vydá vypraviteli zůstavitelova pohřbu, který tento majetek […]
Účinky rozsudku o prohlášení za mrtvého, pokud jde o okamžik nabytí dědictví, ex tunc
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 240/2005, ze dne ze dne 27. 6. 2006: Rozsudek o prohlášení za mrtvého je konstitutivním rozhodnutím o osobním stavu (§ 80 písm. a/ o. s. ř.). Právní teorie definuje konstitutivní rozhodnutí jako rozhodnutí, jež je svou podstatou nejen skutečností procesní, ale i hmotněprávní, neboť je ve smyslu ustanovení […]
Procesní nástupnictví a vyčkání na výsledky pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 178/2006, ze dne 29. 6. 2006: Exekučním titulem je v dané věci platební rozkaz Krajského soud v Plzni ze dne 11.5.1995, sp. zn. Ro 01809/95, jímž byla S. K., narozenému dne 20.1.1955, bytem v Rokycanech 834/III, uložena povinnost uhradit oprávněnému 4.082.374,- Kč. Jak vyplývá z obsahu spisu, S. […]
Oprávnění dědiců společně a nerozdílně vymáhat dluhy zůstavitele a vliv této skutečnosti na běh promlčecí lhůty
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1277/2004, ze dne 31. 10. 2006: Žalobcům nelze přisvědčit, že před tím, než rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 9. 1997, č. j. Nc 567/97-6, jímž byla za nezletilé žalobce schválena dohoda o vypořádání dědictví po jejich zemřelém otci, nabyl právní moci, nemohli právo na vydání […]
Povaha věci umožňující nevyčkat výsledku dědického řízení a v řízení pokračovat se zjištěnými dědici zůstavitelky
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3576/2006, ze dne 30. 1. 2007: Vlastníkem příslušné části majetku patřícího do dědictví, který byl předmětem řízení, se může stát (s účinky ke dni smrti zůstavitele – srov. opět § 460 obč. zák.) i jen jeden z dědiců (např. v důsledku dohody o vypořádání dědictví schválené soudem). Proto […]
