Povaha věci umožňující nevyčkat výsledku dědického řízení a v řízení pokračovat se zjištěnými dědici zůstavitelky

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3576/2006, ze dne 30. 1. 2007:

Vlastníkem příslušné části majetku patřícího do dědictví, který byl předmětem řízení, se může stát (s účinky ke dni smrti zůstavitele – srov. opět § 460 obč. zák.) i jen jeden z dědiců (např. v důsledku dohody o vypořádání dědictví schválené soudem). Proto také ustanovení § 107 odst. 2 o.s.ř. zakotvuje jako zásadu požadavek, aby soud řízení v majetkové věci při smrti žalobce nebo žalovaného přerušil a vyčkal skončení dědického řízení. Možnost pokračovat v řízení i dříve (danou „povahou věci“) tu občanský soudní řád připouští pouze jako výjimku z pravidla (srov. citované usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.7.2001, sp. zn. 20 Cdo 1921/99).

Závěr odvolacího soudu, že v posuzovaném případě povaha věci umožňuje nevyčkat výsledku dědického řízení a v řízení pokračovat se zjištěnými dědici zůstavitelky, nepovažuje dovolací soud za správný. Výjimku ze zásady přerušit řízení do okamžiku, než bude řízení o dědictví pravomocně skončeno, soudní praxe připouští zejména v případech, kdy existuje pouze jediný dědic (a je tedy zřejmé, kdo a v jakém rozsahu vstoupí do procesních práv a povinností zůstavitele) nebo je-li tu nebezpečí z prodlení. Tuto výjimku tak nelze opodstatnit pouze skutečností, že samotné řízení trvá již velmi dlouhou dobu a jeho pokračování je „možné a účelné.“

Námitku dovolatele, že o přerušení řízení či o jeho pokračování s procesními nástupci ve stádiu, v němž se řízení nacházelo (po napadení rozhodnutí soudu prvého stupně odvoláním žalobce), měl namísto soudu prvního stupně rozhodnout již soud odvolací, považuje dovolací soud za nedůvodnou. Podmínky procesního nástupnictví vyšetří a usnesení o tom vydá odvolací soud, ztratil-li účastník způsobilost být účastníkem řízení za odvolacího řízení v době vyřizování věci odvolacím soudem [tj. v době od řádného předložení věci odvolacímu soudu do vyhlášení (vydání) rozhodnutí odvolacího soudu], nebo dovolací soud, ztratil-li účastník způsobilost být účastníkem řízení za dovolacího řízení v době vyřizování věci dovolacím soudem [tj. v době od řádného předložení věci dovolacímu soudu do vyhlášení (vydání) rozhodnutí dovolacího soudu]; v ostatních případech tak učiní soud prvního stupně. V době, kdy byla v předmětné restituční věci posuzována otázka procesního nástupnictví, nebyla tato věc dosud předložena soudu odvolacímu, a tak o této otázce v souladu s výše uvedeným rozhodl soud prvního stupně.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek