Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3145/2023, ze dne 13. 2. 2024: Žaloba na určení, že zůstavitel byl v době smrti vlastníkem určité věci či práva, nemůže být úspěšná, jestliže v řízení o dědictví, případně v navazujícím sporném řízení vyvolaném žalobou podle ustanovení § 175k odst. 2 OSŘ nebylo určeno, kdo je dědicem zůstavitele; […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1630/2023, ze dne 14. 12. 2023: Okolnost, že poškozený, který utrpěl újmu na zdraví, uplatnil žalobou u soudu nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění, popřípadě na pojistné plnění na tuto náhradu, krátce poté zemřel a nárok přešel na jeho dědice, není důvodem ke snížení náhrady.

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3806/2023, ze dne 5. 3. 2024: Judikatura soudů již dříve dospěla jednak k závěru, že neuvede-li soud ve výroku usnesení vydaného podle ustanovení § 175k odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „OSŘ“), proti komu má žalobce podat žalobu, […]

Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 57/2021, ze dne 18. 11. 2021: Žaloba o určení dědického práva nemusí směřovat proti účastníkům pozůstalostního řízení, kteří dědické právo žalobce nesporují.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3516/2023, ze dne 19. 12. 2023: Od způsobilosti být účastníkem řízení je třeba důsledně odlišovat věcnou (aktivní nebo pasivní) legitimaci účastníků řízení. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, […]

Usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 10 Co 325/2019, ze dne 31. 3. 2020: Odmítne-li vypravitel pohřbu převzít nepatrný majetek na úhradu svých nákladů spojených s pohřbem, řízení o pozůstalost se zastaví jako bezpředmětné. Nemůže-li být nepatrný majetek vydán vypraviteli pohřbu, který s jeho nabytím nevyslovil souhlas a nelze mu ho „přikázat“ proti jeho vůli […]

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 79/2021, ze dne 21. 4. 2021: Přechod podílu zakotvený v § 42 ZOK není převodem na základě projevu vůle vlastníka podílu, nýbrž jde o změnu vlastníka založenou jinou právní skutečností, v daném případě rozhodnutím soudu. Jde obecnou úpravu a platí, že podíl zásadně přechází na dědice, […]

Usnesení Vrchního soudu v Praze  sp. zn. 2 VSPH 580/2022, ze dne 6. 4. 2022: Je-li do soupisu majetkové podstaty zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může odkazovník uplatnit své právo vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení. Nabyl-li dlužník dědictví po zůstaviteli až v průběhu insolvenčního řízení v době po marném uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím […]

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2013, sp. zn. 21 Cdo 3373/2011 platí, že: „Vysloví-li zůstavitel v závěti, že si „přeje“, aby jeho dědic vyplatil určité osobě peněžitou částku, je tento jeho projev vůle bez právní závaznosti… Odkazuje-li odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku na závěr přijatý Městským soudem v Praze v unesení ze dne […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2864/2019, ze dne 5. 3. 2020: Posuzování, zda příkaz zůstavitele spočívající v zákazu zcizení nebo zatížení je nepřiměřený (a proto se k němu nepřihlíží), se provádí zásadně v řízení o pozůstalosti. Bude-li mít pozůstalostní soud za to, že zákaz platí, uvede jej do výroku usnesení o potvrzení nabytí […]