Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2195/2025, ze dne 20. 11. 2025: Sporností aktiv nebo pasiv pozůstalosti ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá a § 173 věta druhá z. ř. s. (ve vztahu k předchozí právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 zákona č. […]
Předložení podvržené závěti jako pravé zakládá dědickou nezpůsobilost
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2579/2025, ze dne 6. 11. 2025: Pro úplnost lze dodat, že judikatura soudů již dříve dospěla k závěru, že dědickou nezpůsobilost ve smyslu § 1481 o. z. z důvodu „zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy“ zakládá pouze takové jednání dědice, jímž se snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti […]
Způsob, jakým se dědic povolává v závěti – „ustanovuji dědicem“, „povolávám za dědice“, „určuji dědicem“, „odkazuji“, „daruji“ apod.
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2328/2025, ze dne 4. 11. 2025: Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné nebo více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz (§ 1494 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Závěť je […]
Posuzování dědické nezpůsobilosti v pozůstalostním řízení anebo v navazujícím civilním řízení v případě, že byla trestní věc policejním orgánem odložena
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2541/2025, ze dne 6. 11. 2025: Žalovaný v dovolání – mimo jiné – formuluje právní otázku, „zda může civilní soud sám učinit závěr o charakteru jednání povahy trestného činu, pokud orgány činné v trestním řízení věc odložily již ve fázi prověřování“. V této souvislosti dovolací soud již v […]
Spor ohledně vnosů některého z manželů na majetek ve společném jmění během pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2017/2025, ze dne 30. 10. 2025: Dovolání je ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné pro řešení první otázky kladené dovolatelkou, a sice zda lze dovolatelce uložit povinnost zaplatit vypořádací podíl z titulu vypořádání SJM přímo žalobcům jako dědicům v průběhu dosud neskončeného pozůstalostního řízení po zemřelém […]
Manžel nemusí druhého manžela informovat o pořízení závěti
Rozsudek Okresního soudu v Semilech sp. zn. 10 C 124/2024, ze dne 10. 4. 2025: Pověřená soudní komisařka, notářka [tituly před jménem] [jméno FO] zde výstižně a úplně vyložila, že tyto námitky nemohou způsobit neplatnost Závěti. S odkazem na příslušná ustanovení vyložila, že je zcela právem zůstavitele pořídit závěť, k tomu soud odkazuje na příslušnou citaci v odůvodnění usnesení, […]
Současná nepřítomnost dvou svědků u allografní závěti
Rozsudek Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 39 C 22/2025, ze dne 2. 6. 2025: Soud konstatuje, že nezbývalo než žalobu zamítnout, a to pro nesplnění formálních náležitostí závěti, které jsou uvedeny právě v ustanovení § 1534 obč. zák. Zákon stanoví jednoznačně podmínky, které musí být splněny pro to, aby závěť mohla být považována za takou, […]
Povinnost mlčenlivosti advokáta coby svědka allografní závěti
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 48/2025, ze dne 24. 6. 2025: Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění obsažená v odůvodnění napadeného rozsudku pod body 7. – 23., na která odvolací soud odkazuje s následujícími výhradami vztahujícími se k dílčím skutkovým zjištěním pod […]
Sepisovatel allografní závěti coby svědek
Rozsudek Okresního soudu v Chebu sp. zn. 14 C 6/2024, ze dne 27. 5. 2025: Po provedeném dokazování právní zástupkyně žalovaných uvedla, že závěť nesplňuje zákonné náležitosti § 1540 a 1541 o.z., neboť sepisovatelka závěti je zároveň svědkyní závěti a to nepřipouští právě tato ustanovení občanského zákoníku. Soud nepřisvědčil ani tomuto výkladu zákona, neboť ustanovení § […]
Neplatnost allografní závěti z důvodu, že svědci neznali osobu zůstavitelky
Rozsudek Městského soudu v Brně sp. zn. 62 C 53/2024, ze dne 30. 5. 2025: V posuzované věci svědci závěti zůstavitelku osobně neznali a její totožnost jim nebyla prokázána, nemohli tak potvrdit, že zůstavitelka je skutečně pořizovatelkou předmětné závěti, tudíž nedostáli zákonem stanovené povinnosti svědka závěti. Zůstavitelka před svědky závěti neprohlásila, že závěť obsahuje její poslední […]
