Vyhláška č. 97/1960 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou republikou a Albánskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních:   Dědictví Článek 31 Zásada rovného postavení Občané jedné smluvní strany jsou co do způsobilosti zřídit nebo zrušit závěť o majetku, který je na území druhé smluvní strany, nebo o […]

Vyhláška č. 98/1984 Sb., ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních: Věci dědické Článek 34 Zásada rovnosti (1) Děděním ze zákona nebo ze závěti mohou občané jedné smluvní strany nabýt majetku a práv na území druhé smluvní strany za stejných podmínek a […]

Vyhláška č. 95/1983 Sb., ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních: Dědické věci Článek 39 Zásada rovnosti Občané jedné smluvní strany mohou nabývat majetek nebo práva na území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo ze […]

Sdělení č. 123/2002 Sb. m. s. Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech: Dědické právo Článek 37 Zásada rovnosti Občané jedné smluvní strany mohou nabývat majetek nebo práva na území druhé smluvní strany formou dědění ze zákona nebo ze závěti, za stejných podmínek a ve […]

Započtení na dědický podíl striktně vzato nemá vliv na dědické podíly, ale toliko mění výši toho, co z pozůstalosti nakonec nabydou jednotliví zúčastnění dědici. Jinými slovy, takové započtení působí pouze ve vztahu mezi spoludědici, nikoliv navenek vůči pozůstalostním věřitelům, tzn. že osoba povinná k započtení zásadně odpovídá za dluhy bez ohledu na to, že z […]

Řešení sporů ohledně započtení (na dědický podíl, ale zásadně i na povinný díl) se neřídí obecnými pravidly pro spory o dědické právo, leč musí být vždy rozhodovány v rámci pozůstalostního řízení. Je tomu tak i v případech, kdy spornost spočívá pouze ve skutkových okolnostech (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník. § 1475 – […]

Není možné započítat plnění poskytovaná z titulu zákonné vyživovací povinnosti na povinný díl nepominutelného dědice (byť by se jednalo o výživné v rozsahu přesahujícím odůvodněné potřeby oprávněného potomka) ve smyslu § 1661 OZ (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník. § 1475 – 1720. Velký komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, str. […]

ONDRÚŠ, Miroslav. Právo na vydání ostatků. Právní rozhledy, 2017, č. 18, s. 626-629: Aktivně legitimovanou osobou k vydání ostatků je v prvé řadě ten, kterého člověk před svou smrtí výslovně určil (např. v rámci závěti, ale i ústně v nemocničním zařízení). Není vyloučeno, aby povinnost převzít ostatky měla povahu příkazu ve smyslu § 1569 a násl. ObčZ. Zůstaví-li zůstavitel někomu něco s připojením příkazu (povinnost […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 233/2023, ze dne 12. 4. 2023: Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání ženy, která zneužila nepříznivého zdravotního stavu své babičky. Obviněná přiměla babičku k podpisu darovací smlouvy na její spoluvlastnický podíl na nemovitosti v celkové výši nejméně 11 991 000 Kč. Jak vyplynulo z dokazování před soudem prvního stupně, uvedená cena […]

Povinnost mlčenlivosti notáře slouží k ochraně zájmů klienta a působí vždy vůči třetím osobám. Proto se povinnosti mlčenlivosti nelze dovolávat vůči klientovi samotnému, a tedy ani vůči právním nástupcům klienta, a to ani v případě, že je těchto právních nástupců více a jejich zájmy nejsou totožné.