Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí sp. zn. 6 C 37/2019, ze dne 22. 6. 2021: Ve věci bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně žila řádným životem. Vždy byla v zaměstnání. Řádně se starala o děti jak své, tak v pěstounské péči. V době, kdy byla pořízena listina o vydědění, již byla pěstounkou, jak vyplývá ze shora […]
Prokazování pravosti podpisu zůstavitele; žaloba na určení, že pozůstalá manželka není závětní dědičkou zůstavitele
Rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. 2 C 80/2022, ze dne 13. 3. 2023: Žalovaná jakožto osoba dovolávající se holografické závěti, jíž měl sepsat [jméno] [celé jméno žalobce] dne 5. 6. 2021, byla ve smyslu § 565 o. z. povinna dokázat její pravost a správnost. K jejímu návrhu, a to poté, co složila zálohu na náklady důkazu ve […]
„Nevidomý“ zůstavitel a nadbyteční svědkové u závěti ve formě notářského zápisu
Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 16 C 50/2020, ze dne 30. 3. 2022: Spornou otázkou mezi účastníky bylo, zda zůstavitelka byla takzvanou osobou nevidomou, pro kterou občanský zákoník předepisuje speciální formu pořízení závěti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2567/2004„ osobou nevidomou“ ve smyslu ustanovení § 476e […]
Nezávislý správce pozůstalosti při střetu zájmů mezi dědici
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 111/2023, ze dne 23. 3. 2023: Účelem správy pozůstalosti je postarat se o zůstavitelem zanechaný majetek do doby, než je pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, tak, aby byl tento majetek zachován pro dědice, popř. věřitele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1286/2021). Právní úprava správy […]
Povinnost mlčenlivosti advokáta, který sepisoval závěť
Rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 24 Co 375/2006, ze dne 19. 10. 2006: Námitku žalobkyně uvedenou v jejím vyjádření k odvolání odvolací soud zhodnotil jako nedůvodnou. Soud I. stupně postupoval správně, pokud vyslechl JUDr. J. Č. a JUDr. M. N., aniž by je zprostil povinnosti mlčenlivosti ve smyslu ust. § 21 odst. 2 […]
Stát s účinností od 1. 1. 2014 odpovídá za dluhy zůstavitele celým svým majetkem a nikoliv jen majetkem z pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též obč. zák.), to je do 31. 12. 2013, se dospělo k závěru, že zůstavitelovi věřitelé nemají možnost se v případě odúmrti domáhat uspokojení svých pohledávek z jiného majetku státu (než toho, který […]
Nerozlučné postavení dědiců v právní úpravě účinné od 1. 1. 2014
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: V době od smrti zůstavitele až do rozhodnutí o dědictví pravomocným usnesením soudu tu nemůže být jistota, s jakým výsledkem řízení o pozůstalosti skončí (zejména kdo se stane zůstavitelovým dědicem a jak bude vypořádáno dědictví mezi více zůstavitelovými dědici). Zanechal-li zůstavitel více […]
Lze zahrnout do pasiv pozůstalosti i příslušenství dluhu přirostlé po smrti zůstavitele a provést likvidaci pozůstalosti v případě, že v důsledku tohoto postupu pasiva převýší aktiva pozůstalosti, ačkoliv ke dni úmrtí zůstavitele pozůstalost předlužena nebyla
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též obč. zák.), to je do 31. 12. 2013, se dospělo k závěru, že zůstavitelovi věřitelé nemají možnost se v případě odúmrti domáhat uspokojení svých pohledávek z jiného majetku státu (než toho, který […]
Započtení daru předka na dědický podíl potomka bez práva reprezentace
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3365/2022, ze dne 29. 3. 2023: Projednávaná věc spočívá na řešení otázky, zda podle ustanovení § 1664 o. z. ve spojení s ustanovením § 1660 odst. 2 o. z. lze na dědický podíl dědice započíst plnění, které obdržel dědicův předek, i když dědické právo tohoto dědice nevyplývá z […]
Účast všech dědiců na dohodě o vypořádání dědictví
Rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 4/67, ze dne 16. 1. 1967: Státní notářství nemůže schválit dohodu o vypořádání dědictví, jestliže se jí přímo neúčastní všichni dědici. To platí i tehdy, když některý dědic, který dědictví neodmítl, prohlásil na počátku řízení, že se jej vzdává ve prospěch ostatních dědiců.