JUDr. Vladimír Janošek, advokát

Konkrétní příklady dokážou právní úpravu vysvětlit srozumitelněji než sebelepší výklad paragrafů. Následující příběh je fiktivní, jeho parametry jsme ale sestavili tak, aby věrně odrážely to, jak dědění ve čtvrté dědické třídě podle § 1638 občanského zákoníku skutečně funguje – včetně detailů, které klienty nejčastěji překvapí. Výchozí situace Pan Novák zemřel v 61 letech, aniž by […]

Zákonná úprava dědění se může zdát jako neměnná záležitost, ale i tady platí, že se v průběhu desetiletí měnila – a to poměrně zásadně. Dědění prarodičů zůstavitele je toho pěkným příkladem: ačkoliv okruh dědiců (prarodiče) zůstal v zásadě stejný, způsob, jakým se mezi ně majetek dělí, doznal v posledních necelých sto letech výrazné proměny. Podívejme […]

Čtvrtá dědická třída patří k tématům, ke kterým se v naší advokátní kanceláři nejčastěji vracíme formou konkrétních dotazů – lidé se v zákonné úpravě přirozeně neorientují a řadu věcí si domýšlejí jinak, než jak skutečně fungují. Sepsali jsme proto přehled nejčastějších otázek k dědění prarodičů zůstavitele podle § 1638 občanského zákoníku. Kdy vůbec dochází k […]

Většina lidí si dědické právo spojuje s manželem nebo manželkou, dětmi, případně rodiči. Jen málokdo tuší, že pokud v rodině nezůstane nikdo z těchto blízkých osob, český zákon sahá mnohem dál – až k prarodičům zůstavitele. Právě na tomto příkladu je dobře vidět, proč se sepsání závěti vyplatí i lidem, kteří si myslí, že „u […]

Dědické řízení bývá pro pozůstalé emocionálně náročné samo o sobě. Když se navíc jako dědic objevíte až ve čtvrté dědické třídě – tedy jako prarodič zůstavitele – přidává se k tomu ještě jedna praktická starost: jak notáři prokázat, že jste skutečně příbuzní v zákonem požadovaném stupni. V naší praxi se s podobnými dotazy setkáváme pravidelně, […]

Představte si situaci: člověk zemře, aniž by sepsal závěť. Nemá děti, není ženatý ani vdaná, nežije mu žádný z rodičů a nemá ani sourozence, synovce, neteře, tety či strýce. Kdo v takovém případě zdědí jeho majetek? Odpověď dává občanský zákoník v § 1638 – a řada lidí je překvapena, že se do hry dostávají i […]

Pokud notář v dědickém řízení zjistí, že zůstavitel má sourozence, kterého se nedaří dohledat, nebo jehož existence teprve vyjde najevo, soud mu jmenuje opatrovníka a o jeho dědickém právu ho vyrozumí veřejnou vyhláškou s lhůtou nejméně šest měsíců od jejího vyvěšení na úřední desce soudu. Nepřihlásí-li se dědic v této lhůtě, k jeho dědickému právu […]

Ve třetí dědické třídě nedědí automaticky každý, ke komu měl zůstavitel blízký vztah – nevlastní sourozenec bez společného rodiče, bývalý pěstoun ani neformální vychovatel nemají podle zákona dědické právo, byť by se zůstavitelem vyrůstali nebo o něj léta pečovali. Rozhoduje výhradně to, zda mezi osobami vznikl právně uznaný vztah – pokrevní příbuzenství, osvojení, nebo splnění […]

Sourozence stačí v závěti jednoduše opomenout – na rozdíl od dětí ho nemusíte formálně vydědit ani uvádět důvod, protože sourozenec podle § 1643 občanského zákoníku není takzvaným nepominutelným dědicem a nemá nárok na povinný díl. U dětí je to opačně: i když je zůstavitel v závěti zcela vynechá, mají ze zákona právo domáhat se peněžitého […]

Kdo chce zajistit, aby po jeho smrti nebyl výsledek závislý na obtížném dokazování postavení spolužijící osoby ve třetí dědické třídě, může použít čtyři nástroje současně nebo samostatně: závěť, dědickou smlouvu, darování pro případ smrti a určení oprávněné osoby v životním pojištění. Každý z nich funguje jinak a hodí se na jinou situaci. Vysvětlíme rozdíly mezi […]