JUDr. Vladimír Janošek, advokát

Co se stane, když zůstavitel v závěti opomene manžela nebo rodiče a odkáže veškerý majetek jiné osobě? Většina lidí předpokládá, že opomenutý příbuzný jde v takovém případě zcela naprázdno. Zákon ale pro tyto případy zná zvláštní institut – tzv. nutné zaopatření – který funguje jako poslední záchranná síť pro nejbližší osoby zůstavitele, které se po […]

Pokud po zůstaviteli nezůstaly žádné děti ani jiní potomci, nastupuje dědění podle druhé dědické třídy – a pravidla pro výpočet podílů se citelně liší od té první. Manžel zde náhle může dědit i sám, a pokud dědí s dalšími osobami, zákon mu garantuje minimální podíl bez ohledu na to, kolik dalších dědiců se o pozůstalost […]

Ve druhé dědické třídě dědí i rodiče zůstavitele – ale ani zde neplatí, že jde o samozřejmost. Zákon zde řeší hned dvě prakticky významné otázky: co se s dědickým právem rodičů stane po osvojení, a kdy rodič, který se ke svému dítěti choval hrubě neodpovědně, o dědictví po něm přijde zcela. Tento článek vysvětluje obě […]

Jedno z nejcitlivějších míst dědických sporů mezi sourozenci vzniká tehdy, když se o stárnoucího rodiče dlouhodobě staral jen jeden z nich – zatímco ostatní podle zákona dědí stejný podíl. Řada lidí si myslí, že jde jen o otázku „slušnosti“ ostatních dědiců a že bez jejich dobré vůle se nedá nic dělat. Zákon to ale vidí […]

Zdědit majetek je právo, které nezletilým dětem náleží stejnou měrou jako dospělým dědicům – jejich věk nemá žádný vliv na výši dědického podílu. Zákon jim ale kvůli jejich omezené svéprávnosti poskytuje v samotném řízení o pozůstalosti zvláštní procesní ochranu, kterou dospělí dědicové nepotřebují. Pro rodiče a poručníky nezletilých dědiců je důležité vědět, co tato ochrana […]

„Bratrovi rodiče zaplatili byt, mně nic – teď máme dědit stejně?“ Podobná věta zaznívá v advokátních kancelářích při vypořádání dědictví velmi často. Zákon na tuto nerovnost reaguje institutem tzv. započtení na dědický podíl – ne každý dar za života se ale započítává automaticky, a špatné pochopení pravidel bývá zdrojem dlouhých rodinných sporů. Proč zákonný podíl […]

V mnoha rodinách dnes vyrůstají děti s nevlastním rodičem, kterého vnímají jako plnohodnotného tátu nebo mámu – a nezřídka tento vztah zpečetí i formálním osvojením. Zákon na tuto situaci pamatuje zvláštním pravidlem, které si ale málokdo uvědomuje: osvojení nevlastním rodičem nepřetrhává vazby k biologickému rodiči, se kterým je osvojitel v manželství – zatímco běžné osvojení […]

Rodný list je při dědickém řízení tím prvním a nejdůležitějším dokladem o tom, kdo je dítětem zůstavitele. Jenže právní otcovství a biologické otcovství nejsou vždy jedno a totéž – a zákon dává jednoznačnou přednost tomu právnímu, dokud není řádně popřeno. Tento článek vysvětluje, jak domněnky otcovství ovlivňují dědické právo, co se stane, když se otcovství […]

Jednou z nejstarších otázek dědického práva vůbec je, zda může dědit dítě, které v okamžiku smrti zůstavitele ještě nebylo narozeno. Odpověď zná už římské právo – a český občanský zákoník na ni navazuje institutem tzv. nascitura. V praxi jde o téma, které bývá citově náročné (typicky u těhotné vdovy po zesnulém manželovi), a zároveň právně […]

Když zůstavitel zanechá jen manžela a děti, bývá výpočet dědických podílů poměrně přehledný. Situace se ale výrazně komplikuje ve chvíli, kdy některé z dětí zůstavitele zemřelo dříve, rodina má více generací, došlo k osvojení, nebo se dědici mezi sebou neshodnou na tom, jak pozůstalost rozdělit. Právě tyto případy patří mezi nejčastější důvody, proč se dědické […]