Dědická daň v Česku neexistuje – to už dnes ví většina lidí. Méně se ale ví, že samotné zdědění nemovitosti je jen první, poměrně bezbolestná kapitola. Skutečné daňové riziko přichází až ve chvíli, kdy se dědic rozhodne zděděný byt, dům nebo pozemek prodat. Právě tady vznikají nejdražší chyby – a jedna z nich, tzv. problematika […]
Ať Váš majetek nekončí u státu: jak předejít odúmrti
Kolikrát jste slyšeli větu „vždyť já žádnou závěť nepotřebuju, stejně to zůstane v rodině“? V naprosté většině případů to je pravda – český zákon pamatuje na šest tříd dědiců, od nejbližší rodiny až po velmi vzdálené příbuzné. Existují ale situace, kdy zákonná posloupnost nemá koho povolat, a majetek tak podle § 1634 občanského zákoníku připadne […]
Zemřel bez dědiců v zahraničí? Odúmrť a dědictví s mezinárodním prvkem
Žijeme v době, kdy lidé běžně pracují, vlastní majetek nebo žijí část života v zahraničí. Co se ale stane, pokud takový člověk zemře bez závěti a bez jakýchkoli dědiců? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát – odúmrť podle § 1634 občanského zákoníku totiž při přeshraničních situacích naráží na zajímavé otázky mezinárodního práva […]
Od práva panovníka k dědickému nároku: historie odúmrti v českém právu
Institut odúmrti patří k vůbec nejstarším právním konstrukcím upravujícím osud majetku bez dědiců – jeho kořeny sahají hluboko do historie, kdy šlo o výsostné právo panovníka na majetek, po kterém nezůstal žádný dědic. Způsob, jakým se na toto právo dívá dnešní český občanský zákoník, se ale od původního pojetí zásadně liší. Pojďme se podívat, jak […]
Zdědí stát i Vaše dluhy? Odpovědnost státu při odúmrti
Když se řekne „dědictví bez dědiců“, řadu lidí napadne, že jde jen o teoretickou zajímavost bez praktického dopadu. Ve skutečnosti má odúmrť podle § 1634 občanského zákoníku velmi konkrétní důsledky – a to nejen pro stát, ale i pro věřitele zemřelého. Pojďme se podívat, jak to s dluhy při odúmrti skutečně funguje. Stát dědí i […]
Odúmrť v 9 otázkách a odpovědích
Odúmrť patří k méně známým institutům dědického práva, přesto se na ni klienti naší advokátní kanceláře ptají překvapivě často – většinou ve chvíli, kdy řeší, co by se stalo s jejich majetkem, pokud by nesepsali závěť. Přinášíme přehled nejčastějších dotazů k § 1634 občanského zákoníku. Co přesně je odúmrť? Odúmrť je situace, kdy dědictví po […]
Odúmrť: co se stane, když po zemřelém nezůstane žádný dědic
Většina dědických sporů se týká toho, kdo z příbuzných dostane jaký podíl. Existuje ale i opačná situace, o které se mluví mnohem méně: co když dědictví nechce nebo nemůže nikdo? Odpověď dává § 1634 občanského zákoníku, který upravuje institut zvaný odúmrť – tedy okamžik, kdy majetek zemřelého připadá státu. V naší advokátní kanceláři se s […]
Kdo odpovídá po dobu trvání pozůstalostního řízení za závazky zůstavitele, který byl advokátem, a které vznikly zaviněným porušením právní povinnosti vůči klientovi advokáta, jestliže zemřelému advokátovi nebyl podle § 27 odst. 5 zákona o advokacii ustanoven na návrh České advokátní komory pozůstalostním soudem (soudním komisařem) advokát, coby správce té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 508/2026, ze dne 20. 8. 2026: Podle § 1703 o. z. (označeného jako „práva věřitelů před potvrzením dědictví“) platí, že dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění jen vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, a domáhat se uspokojení jen z majetku náležejícího do pozůstalosti. Nejvyšší soud […]
Jak má být osoba spravující pozůstalost označena v rozhodnutí soudu a jak je třeba ve výroku rozsudku vymezit limitaci odpovědnosti této osoby majetkem tvořícím pozůstalost po dobu trvání pozůstalostního řízení a jak má znít výrok pro dobu po rozhodnutí o dědickém právu
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 508/2026, ze dne 20. 8. 2026: V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2025, sp. zn. 24 Cdo 1778/2025, bylo vyloženo, že jsou-li v řízení vymáhány dluhy zůstavitele (včetně jeho příslušenství), musí z rozhodnutí soudu, kterým se ukládá osobě spravující pozůstalost povinnost k jakémukoliv plnění vyplývat, že […]
Šestá třída je konečná stanice. Pak už zbývá jen stát
Když se řekne „dědictví bez závěti“, většina lidí si představí, že se v nejhorším případě majetek rozdělí mezi vzdálenější příbuzné, které dobře nezná. Máloco si ale uvědomuje, jak doslova to zákon myslí: šestá dědická třída podle § 1640 občanského zákoníku je totiž poslední třídou zákonných dědiců, jaká v českém právu existuje. Pokud by nedědil nikdo […]
