Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 70 CO 421/2021, ze dne 13. 1. 2022: Soud prvního stupně sice s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 4392/2017 při svém rozhodování správně dovodil postavení žalobců v pozici nepominutelných dědiců jako věřitelů- dědiců se sporným právem na povinný díl, nicméně dále nerespektoval specifika tohoto vztahu. […]
Důvod vydědění existoval v době pořízení prohlášení o vydědění, ale v době úmrtí již neexistuje
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 55 Co 335/2024, ze dne 8. 1. 2025: Pokud důvod vydědění existoval v době pořízení prohlášení o vydědění, ale v době úmrtí již neexistuje, popřípadě zůstavitel nepominutelnému dědici jeho čin dokonce později odpustil, nemá toto vliv na platnost vydědění, neboť vydědění lze zrušit pouze zákonem vymezeným způsobem (§ […]
Neplatné vydědění, když se zůstavitel nezajímá o své dítě od narození, rozvede se a tento nezájem se nepokusí napravit v dospělosti potomka
Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 206/2025, ze dne 2. 10. 2025: Podle § 1646 odst. 1 písm. b) o. z., ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, nebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, […]
Dědická nezpůsobilost v podobě nevrácení peněžních prostředků zůstaviteli
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2432/2025, ze dne 10. 12. 2025: V dovolání žalovaný 1) namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, zejména od rozsudku ze dne 26. 4. 2022, sp. zn. 24 Cdo 2967/2021, v němž byl vyjádřen závěr, že pro naplnění dědické nezpůsobilosti není nutné trestní […]
Podání žaloby správcem dědictví jakožto úkon nepřekračující rámec obvyklého hospodaření
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2455/2025, ze dne 9. 12. 2025: Předmětem řešené právní otázky v tomto řízení není hmotněprávní úkon, který by učinila žalobkyně jako správkyně dědictví, ale úkon procesní – podání žaloby. Za těchto okolností je na místě závěr, že podání žaloby představuje úkon – také s přihlédnutím k možnému promlčení […]
Pokus podvodu v dědickém řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 112/2025, ze dne 5. 3. 2025: O pokus trestného činu podvodu podle § 21 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku jde, jestliže pachatel pro realizaci svého podvodného úmyslu obohatit se vědomě jako fiktivní věřitel přihlásil do dědického řízení neexistující pohledávky, které […]
Spornost aktiv v pozůstalostním řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2195/2025, ze dne 20. 11. 2025: Sporností aktiv nebo pasiv pozůstalosti ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2 věta druhá a § 173 věta druhá z. ř. s. (ve vztahu k předchozí právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 ve smyslu ustanovení § 175k odst. 3 zákona č. […]
Předložení podvržené závěti jako pravé zakládá dědickou nezpůsobilost
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2579/2025, ze dne 6. 11. 2025: Pro úplnost lze dodat, že judikatura soudů již dříve dospěla k závěru, že dědickou nezpůsobilost ve smyslu § 1481 o. z. z důvodu „zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy“ zakládá pouze takové jednání dědice, jímž se snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti […]
Způsob, jakým se dědic povolává v závěti – „ustanovuji dědicem“, „povolávám za dědice“, „určuji dědicem“, „odkazuji“, „daruji“ apod.
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2328/2025, ze dne 4. 11. 2025: Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné nebo více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz (§ 1494 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Závěť je […]
Posuzování dědické nezpůsobilosti v pozůstalostním řízení anebo v navazujícím civilním řízení v případě, že byla trestní věc policejním orgánem odložena
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2541/2025, ze dne 6. 11. 2025: Žalovaný v dovolání – mimo jiné – formuluje právní otázku, „zda může civilní soud sám učinit závěr o charakteru jednání povahy trestného činu, pokud orgány činné v trestním řízení věc odložily již ve fázi prověřování“. V této souvislosti dovolací soud již v […]
