Dědění samo o sobě dokáže rozdělit i sourozence, kteří se znají celý život. O to citlivější situace nastává, když se v roli spoludědiců sejdou lidé, kteří se vzájemně téměř neznají – přesně to se běžně děje, dědí-li po zůstaviteli jeho prarodiče. Pojďme se podívat, proč dědění ve čtvrté třídě podle § 1638 občanského zákoníku často vede ke spoluvlastnictví, jaká s sebou nese rizika a jak se jim dá předejít.
Proč spoluvlastnictví vzniká tak často právě zde
Když ve čtvrté dědické třídě dědí více prarodičů zůstavitele současně, každý z nich nabývá vlastní dědický podíl na celé pozůstalosti – nikoliv na konkrétní věci. Pokud je součástí dědictví nemovitost (byt, dům, chata, pozemek) a nedojde k jiné dohodě, výsledkem je podílové spoluvlastnictví více osob k jedné a téže věci, přičemž výše podílu odpovídá dědickému podílu vypočtenému podle pravidla 1/p (kde p je počet dědících prarodičů).
Na rozdíl od dědění mezi sourozenci nebo dětmi zůstavitele, kde spoludědicové obvykle mají mezi sebou blízký vztah a schopnost se domluvit, je situace mezi prarodiči zůstavitele specifická v tom, že:
- prarodiči zůstavitele jsou často starší lidé, kteří již sami řeší otázky vlastního zdraví, bydlení nebo budoucího dědictví,
- prarodiče ze strany otce a prarodiče ze strany matky se navzájem často znají jen povrchně, nebo se v dospělosti prakticky nestýkali,
- rozdílné životní situace (jeden prarodič může žít v zahraničí, jiný v domově pro seniory) komplikují běžnou správu společné věci.
Co spoluvlastnictví v praxi znamená
Podíloví spoluvlastníci musí o věcech týkajících se společné nemovitosti rozhodovat společně, případně většinou hlasů počítanou podle velikosti podílů. To se týká otázek jako:
- zda nemovitost pronajmout, a za jakých podmínek,
- kdo bude hradit náklady na údržbu, pojištění nebo daň z nemovitosti,
- zda nemovitost prodat a jak si rozdělit výtěžek,
- kdo bude nemovitost fakticky užívat, pokud v ní někdo z dědiců chce bydlet.
Pokud se spoluvlastníci nedohodnou, může kterýkoliv z nich navrhnout soudní zrušení a vypořádání spoluvlastnictví – tedy že se nemovitost rozdělí (pokud to povaha věci umožňuje), nebo prodá a výtěžek se rozdělí podle podílů, případně že ji jeden ze spoluvlastníků vyplatí ostatní.
Dohoda o rozdělení pozůstalosti jako řešení už v rámci dědického řízení
Dobrá zpráva je, že dědicové nemusí čekat, až spoluvlastnictví vznikne a řešit ho až následně. Zákon jim umožňuje uzavřít dohodu o rozdělení pozůstalosti přímo v rámci dědického řízení, a to i tak, že si výši dědických podílů dohodnou odlišně od zákonného rozdělení. V praxi to znamená, že se spoludědicové mohou už u notáře domluvit například na tom, že nemovitost připadne jen jednomu z nich, zatímco ostatní dostanou vyrovnání v penězích nebo jiném majetku ze zůstavitelovy pozůstalosti.
Právě tato fáze je klíčová – čím dříve se dědicové dohodnou na konkrétním rozdělení, tím menší je riziko, že spor přeroste v táhlé a nákladné soudní řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o několik let později.
Proč se vyplatí mít u toho advokáta
Jednání mezi spoludědici, kteří se navzájem téměř neznají, bývá citlivé i tam, kde na první pohled panuje shoda. Nejasně formulovaná dohoda, opomenutí otázky nákladů na údržbu nebo nedostatečné vypořádání vzájemných nároků mohou v budoucnu vést ke sporu. V naší advokátní kanceláři pomáháme dědicům:
- vyjednat a právně korektně sepsat dohodu o rozdělení pozůstalosti,
- posoudit, zda je výhodnější nemovitost prodat, rozdělit, nebo v ní zůstat ve spoluvlastnictví,
- zastupovat klienty v jednání s ostatními spoludědici i s notářem,
- v případě potřeby řešit i následné spory o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Dědíte nemovitost společně s dalšími prarodiči zůstavitele, se kterými nemáte blízký vztah, a chcete se vyhnout budoucím sporům? Kontaktujte naši advokátní kancelář – pomůžeme Vám najít řešení, které bude fungovat pro všechny zúčastněné strany.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
