Pátá dědická třída: když se o dědictví dělí osm praprarodičů

Dědické právo dokáže leckdy překvapit i lidi, kteří si myslí, že mají v rodinných poměrech jasno. Jedním z méně známých, ale zajímavých pravidel je dědění v tzv. páté dědické třídě – tedy situace, kdy po zůstaviteli, který nezanechal závěť, nedědí ani jeho prarodiče, a dědictví tak připadá prarodičům jeho rodičů, lidově řečeno pradědům a prababičkám. V naší advokátní kanceláři se s touto (na první pohled exotickou) situací setkáváme častěji, než by se mohlo zdát – a stojí za to vědět, jak přesně funguje.

Kdy nastupuje pátá dědická třída

Zákonná dědická posloupnost postupuje od nejbližších příbuzných k vzdálenějším. Pátá třída se podle § 1639 občanského zákoníku uplatní teprve tehdy, pokud nedědí žádný z dědiců čtvrté třídy – tedy pokud po zůstaviteli nezůstal žádný žijící prarodič (děd ani bába), ani nikdo jiný z bližších tříd. Teprve v tomto okamžiku přichází na řadu prarodiče rodičů zůstavitele, tedy jeho pradědové a prabáby.

Každý člověk může mít teoreticky až osm takových předků: dva páry ze strany otce a dva páry ze strany matky. Jde o příbuzné v přímé vzestupné linii, ve třetím stupni příbuzenství, a příbuzenský vztah může být založen jak pokrevně, tak osvojením – zákon obě varianty staví naroveň.

Jak se dědictví dělí – princip poloviny, čtvrtiny a osminy

Na rozdíl od čtvrté dědické třídy, kde se dědictví dělí rovným dílem mezi všechny dědice bez ohledu na to, ze které strany rodiny pocházejí, se v páté třídě uplatňuje mnohem propracovanější systém, který zohledňuje rodinnou linii. Zákon stanoví jasný postup:

  • Polovina pozůstalosti připadá pradědům a prabábám ze strany zůstavitelova otce, druhá polovina připadá pradědům a prabábám ze strany matky.
  • Každá tato polovina se dál dělí rovným dílem mezi oba páry předků na dané straně – každý pár tedy získává čtvrtinu pozůstalosti.
  • V rámci každého páru se podíl dělí opět rovným dílem mezi oba jeho členy – každý jednotlivý praděd nebo prabába tak má nárok na jednu osminu pozůstalosti, pokud dědí všech osm předků.

Vzorec pro situaci, kdy dědí všech osm praprarodičů, je tedy jednoduchý: každému připadá 1/8 pozůstalosti.

Co se stane, když někdo z předků nedědí

Zajímavější (a v praxi častější) je situace, kdy někteří z těchto osmi předků už nežijí nebo z jiného důvodu nedědí. Zákon zde stanoví přesný postup přerozdělení:

  1. Pokud nedědí jen jeden člen páru, jeho uvolněná osmina připadne druhému členu téhož páru – ten pak získá podíl o velikosti jedné čtvrtiny.
  2. Pokud nedědí žádný z páru (oba jeho členové), jejich čtvrtina připadne druhému páru na téže straně rodiny.
  3. Pokud nedědí ani jeden pár na dané straně (tedy žádný ze čtyř předků otcovy nebo matčiny linie), celá tato polovina pozůstalosti připadá párům na druhé straně, a to ve stejném poměru, v jakém by se jinak dělili o svou vlastní polovinu.

Příklad: Zůstavitel zanechal dva žijící pradědy ze strany otce (oba páry jsou zastoupeny jen jedním mužem, ženy již nežijí) a jeden úplný pár (praděda a prabábu) ze strany matky. Na otcovské straně se uvolněné osminy po zemřelých prabábách přesouvají k žijícím pradědům – každý z nich tak získá čtvrtinu pozůstalosti. Na matčině straně se dělí jejich polovina rovným dílem mezi oba členy páru, každému připadá jedna čtvrtina.

Důležité je vědět, že se neuplatňuje právo zastoupení – pokud předek nedědí, jeho místo nezaujímají jeho další potomci (typicky sourozenci prarodičů zůstavitele), ale podíl zůstává v rámci páté třídy a přerozděluje se popsaným způsobem.

Co když nedědí nikdo z páté třídy

Pokud by nedědil žádný z osmi možných prarodičů rodičů zůstavitele, přichází na řadu šestá dědická třída (děti sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele) a teprve pokud by ani zde nebyl nalezen žádný dědic, stává se dědictví tzv. odúmrtí a připadá státu.

Proč je dobré tato pravidla znát

Dědění v páté třídě není jen teoretická kuriozita – v praxi se s ním setkáváme u zůstavitelů, kteří žili osaměle, bez potomků, manžela či bližších příbuzných. Právě zde bývá dokazování příbuzenství i výpočet podílů složitější než u nižších tříd, a chyby v postupu mohou vést ke zbytečným sporům mezi vzdálenějšími příbuznými.

Řešíte dědictví, ve kterém přichází v úvahu i tak vzdálení příbuzní, jako jsou prarodiče rodičů zůstavitele? Obraťte se na naši advokátní kancelář – rádi Vám pomůžeme se správným výpočtem podílů i s celým průběhem dědického řízení.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek