Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1502/2025, ze dne 24. 3. 2026: Účastníci řízení o určení otcovství jsou vymezeni v § 420 z. ř. s., a jedná se proto o účastenství podle § 6 odst. 2 z. ř. s., kdy jsou účastníky navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje. Ustanovení § 6 odst. […]
Obnova pozůstalostního řízení z důvodu uzavření dohody o vypořádání dědictví za situace střetu zájmů mezi dědici
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 21/74, ze dne z 28. 6. 1974: Jestliže se v řízení o dědictví nezabývalo státní notářství před schválením dohody dědiců ( § 39 odst. 2 not. ř.) objasněním okolnosti, zda mezi dvěma dědici, z nichž jeden druhého v řízení zastupoval na základě plné moci, není dán […]
Advokát jako svědek závěti poskytující právní služby ustavenému dědici
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3041/2025, ze dne 18. 3. 2026: Za tohoto skutkového stavu bylo pro rozhodnutí o dědickém právu žalobkyně po zůstavitelce významné vyřešení právní otázky, zda lze považovat za způsobilého svědka prosté allografní závěti advokáta, vykonávajícího advokacii ve sdružení a disponujícího (v době pořízení závěti) substitučním zmocněním spolupracujícího advokáta k poskytování […]
K otázce nemožnosti dovolat se relativní neplatnosti odmítnutí dědictví soudním exekutorem (ve smyslu §44a ex. ř.) po pravomocném schválení dohody dědiců o vypořádání dědictví soudem
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3243/2024, ze dne 18. 3. 2026: Lze proto uzavřít, že bylo-li již pravomocně rozhodnuto usnesením soudu v pozůstalostním řízení o dědictví (§ 185 z. ř. s.) tak, že jako dědic v tomto usnesení nebyl označen povinný, který odmítl dědictví poté, co mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, […]
