Když se řekne dědictví, většina lidí si představí děti, manžela nebo rodiče. Jen málokdo tuší, jak daleko český zákon dokáže sáhnout, pokud po zůstaviteli nezůstane nikdo z bližší rodiny. Šestá dědická třída podle § 1640 občanského zákoníku je poslední z šesti zákonných tříd – a povolává k dědění příbuzné, se kterými se řada lidí za život ani nesetká: prasynovce, praneteře, strýce a tety zůstavitele, případně jejich děti. V naší advokátní kanceláři se s dotazy na tuto (u laické veřejnosti téměř neznámou) třídu setkáváme stále častěji, a proto jsme připravili přehledné vysvětlení.
Kdo dědí v šesté třídě
Zákon povolává k dědění dvě skupiny osob současně, a to bez ohledu na jejich vzájemný příbuzenský vztah:
- děti dětí sourozenců zůstavitele – tedy prasynovci a praneteře (příbuzní ve vedlejší linii ve čtvrtém stupni),
- děti prarodičů zůstavitele – tedy strýcové a tety zůstavitele (příbuzní ve vedlejší linii ve třetím stupni).
Přestože jde o dvě odlišně vzdálené skupiny příbuzných (strýc/teta jsou o generaci blíž než prasynovec/praneteř), zákon je pro účely dědění staví na roveň – všichni dědí stejným dílem podle hlav, bez ohledu na to, do které skupiny patří.
Důležitou podmínkou u dětí prarodičů zůstavitele (strýců a tet) je i skutečnost, že příbuzenský vztah může být založen jak pokrevně, tak osvojením – obě varianty se posuzují stejně.
Kdy k dědění v této třídě dojde
Šestá třída nastupuje teprve tehdy, pokud nedědí nikdo z páté třídy (prarodiče rodičů zůstavitele), a tedy ani nikdo z tříd nižších. Jde tedy skutečně o krajní případ – zůstavitel musí zemřít bez manžela, dětí, rodičů, sourozenců, prarodičů i praprarodičů (nebo bez toho, aby některý z nich dědictví přijal).
Zvláštní pravidlo pro strýce a tety: omezené právo zastoupení (reprezentace)
Na rozdíl od dětí dětí sourozenců (prasynovců a praneteří), kde žádná náhrada neexistuje, zákon u dětí prarodičů (strýců a tet) počítá s tím, že pokud některý z nich nedědí, na jeho místo nastupují rovným dílem jeho děti – tedy bratranci a sestřenice zůstavitele. Jde o tzv. omezené právo zastoupení (reprezentace): uplatní se pouze pro děti strýce či tety, nikoli už pro jejich vnuky. Pokud by tedy zemřel i bratranec či sestřenice zůstavitele dřív, než by se dědictví projednávalo, jejich vlastní děti už v šesté třídě dědit nemohou.
U prasynovců a praneteří žádné takové zastoupení zákon nezná – pokud některý z nich nedědí, jeho podíl se jednoduše rozdělí mezi ostatní dědice šesté třídy, aniž by na jeho místo nastoupil kdokoli další.
Jak se podíly počítají v praxi
Představte si zůstavitele, který zanechal jednoho žijícího strýce, jednu žijící tetu a dva žijící potomky svých zemřelých sourozenců (tedy jednoho prasynovce a jednu praneteř). Všichni čtyři dědí podle hlav stejným dílem – každému připadne jedna čtvrtina pozůstalosti.
Pokud by ale jedna z tet zůstavitele zemřela dřív a zanechala dvě děti (bratrance a sestřenici zůstavitele), tyto děti by nastoupily na její místo a rozdělily by si mezi sebou její podíl rovným dílem – tedy nikoli celou čtvrtinu každý, ale polovinu z toho, co by připadlo jejich matce, tj. jednu osminu pozůstalosti každý.
Proč jde skutečně o poslední zastávku
Šestá dědická třída je poslední z šesti zákonných tříd – dál už žádná další třída zákonných dědiců neexistuje. Pokud by nedědil nikdo ani zde, dědictví by teprve v tomto okamžiku mohlo připadnout tzv. odkazovníkům (osobám, kterým zůstavitel v pořízení pro případ smrti odkázal konkrétní věc, aniž by je učinil dědici) a teprve pokud by nedědil ani nikdo z nich, stalo by se dědictví tzv. odúmrtí a připadlo by státu.
Proč se touto třídou vůbec zabývat
Dědění v šesté třídě je v praxi vzácné, ale zdaleka ne teoretické – setkáváme se s ním u zůstavitelů, kteří žili osaměle a jejichž bližší rodina již nežije. Pro dědice v této třídě bývá typické, že o svém dědickém nároku vůbec nevědí, protože příbuzenský vztah je natolik vzdálený, že se v rodinné komunikaci dávno vytratil. Právě proto je důležité vědět, že takový nárok může existovat – a v případě potřeby si nechat pomoci s jeho uplatněním.
Ocitli jste se v pozici možného dědice v šesté dědické třídě, nebo řešíte dědictví, kde přicházejí v úvahu tak vzdálení příbuzní? Obraťte se na naši advokátní kancelář – rádi Vám pomůžeme se zorientovat a proberou s Vámi celý postup.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
