Většina dědiců se o svém dědickém nároku dozví od notáře, který je v rámci dědického řízení sám vypátrá. U bližších příbuzných to funguje spolehlivě – notář má k dispozici matriční údaje a evidenci obyvatel. U šesté dědické třídy, tedy u prasynovců, praneteří, strýců a tet zůstavitele (a jejich dětí – bratranců a sestřenic), je ale situace zásadně jiná. V praxi se čím dál častěji ukazuje, že dohledat takto vzdálené dědice je mimořádně obtížné – a bez aktivního přičinění samotných dědiců se to často vůbec nepodaří.
Proč je pátrání po vzdálených příbuzných tak náročné
Šestá dědická třída podle § 1640 občanského zákoníku nastupuje teprve tehdy, když nedědí nikdo z předchozích pěti tříd – tedy když zůstavitel zemřel bez manžela, dětí, rodičů, sourozenců, prarodičů i praprarodičů. Aby notář (respektive soudní komisař pověřený projednáním dědictví) mohl dohledat dědice v šesté třídě, musí najít osobu, jejíž společný předek se zůstavitelem je zpravidla už zůstavitelův děd nebo bába.
To v praxi znamená, že pokud se zůstavitel narodil například v roce 1945, jeho společný předek s bratrancem nebo sestřenicí se mohl narodit kolem roku 1900. Údaje o tak vzdálených příbuzenských vztazích jsou v současných informačních systémech (agendový informační systém evidence obyvatel, přístupný přes CzechPOINT@office) jen zřídka dohledatelné – tyto systémy totiž primárně obsahují novější údaje a historické vazby mezi generacemi se v nich nedochovávají spolehlivě.
Data v evidenci navíc nejsou vždy přesná
Ani tam, kde notář nějaké údaje k dispozici má, se na ně nelze bezvýhradně spolehnout. V praxi se totiž objevují případy, kdy evidence obyvatel eviduje jako dítě zůstavitele osobu, se kterou zůstavitel ve skutečnosti neměl žádný příbuzenský vztah, a naopak osoba, která je podle rodného listu prokazatelně dítětem zůstavitele, v evidenci jako jeho dítě vůbec vedena není. U tak vzdáleného příbuzenství, jaké se řeší v šesté dědické třídě, se podobné nepřesnosti mohou znásobit a zásadně ztížit celé pátrání.
Co z toho plyne pro vás jako možného dědice
Pokud tušíte, že byste mohli být dědicem v šesté dědické třídě – tedy že jste prasynovcem, praneteří, strýcem, tetou, bratrancem nebo sestřenicí osoby, o jejímž úmrtí jste se dozvěděli nebo o kterém máte podezření – nespoléhejte na to, že Vás notář sám vyhledá. Aktivní přihlášení se do dědického řízení a doložení příbuzenského vztahu je v této třídě mnohem důležitější než u bližších dědických tříd, protože šance, že vás úřední systémy samy dohledají, je výrazně nižší.
Jaké doklady budete potřebovat
Vzhledem k tomu, že je nutné doložit celý řetězec příbuzenství přes několik generací, počítejte s tím, že budete potřebovat:
- svůj rodný list,
- rodné listy rodičů (případně prarodičů), kteří tvoří spojnici mezi vámi a zůstavitelem,
- v případě, že je příbuzenství založeno osvojením, i příslušné rozhodnutí o osvojení.
U starších matričních záznamů bývá jejich shromáždění zdlouhavé – dokumenty je často nutné dohledávat u různých obecních nebo okresních úřadů, případně v archivech, pokud se rodina v minulosti stěhovala.
Proč se vyplatí obrátit se na advokáta
Dokazování příbuzenství v hloubce čtyř i více generací, orientace v tom, kam se pro jednotlivé doklady obrátit, a posouzení, zda Vám vůbec vzniká dědický nárok (a v jaké výši), jsou úkoly, u kterých se běžný člověk snadno ztratí. V naší advokátní kanceláři pomáháme klientům:
- posoudit, zda a v jaké výši jim vzniká nárok na dědictví v šesté třídě,
- systematicky shromáždit potřebné matriční doklady,
- aktivně se přihlásit do dědického řízení, i když je notář sám neoslovil,
- zastupovat je při jednání s notářem a hájit jejich zájmy.
Máte podezření, že byste mohli být dědicem po vzdáleném příbuzném, ale nikdo Vás zatím nekontaktoval? Ozvěte se nám – pomůžeme Vám zjistit, zda vám vzniká dědický nárok, a případně Vás provedeme celým řízením.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
