Šestá dědická třída patří k nejméně známým částem českého dědického práva – a zároveň k těm, u kterých nám klienti pokládají nejvíc doplňujících otázek. Sepsali jsme proto přehled nejčastějších dotazů k dědění podle § 1640 občanského zákoníku.
- Kdo přesně dědí v šesté třídě?
Dvě skupiny příbuzných zůstavitele: děti dětí jeho sourozenců (prasynovci a praneteře) a děti jeho prarodičů (strýcové a tety). Obě skupiny dědí společně a stejným dílem, bez ohledu na to, do které z nich patří.
- Proč zákon nepoužívá slova „strýc“, „teta“ nebo „prasynovec“?
Občanský zákoník tyto pojmy skutečně nezná – používá popisné vyjádření „děti dětí sourozenců zůstavitele“ a „děti prarodičů zůstavitele“. Důvodem je právní přesnost: běžné rodinné pojmy jako „strýc“ nebo „teta“ totiž lidé v praxi používají i pro osoby, které s nimi nejsou v žádném pokrevním či osvojeneckém vztahu (např. manžela tety), a to by v zákoně mohlo způsobit nejasnosti.
- Kdy vůbec dojde k dědění v šesté třídě?
Teprve tehdy, pokud nedědí nikdo z páté třídy (prarodiče rodičů zůstavitele), a tedy ani nikdo z tříd nižších – manžel, děti, rodiče, sourozenci, prarodiče ani praprarodiče.
- Je šestá třída opravdu poslední?
Ano. Dál už žádná další třída zákonných dědiců neexistuje. Pokud by nedědil nikdo ani zde, přichází na řadu tzv. odkazovníci (pokud je zůstavitel v pořízení pro případ smrti určil) a teprve poté, pokud by nedědil nikdo z nich, se dědictví stává odúmrtí a připadá státu.
- Co se stane, když strýc nebo teta zůstavitele už nežije?
Na jeho místo nastupují jeho děti, tedy bratranci a sestřenice zůstavitele, a to rovným dílem. Jde o tzv. omezené právo zastoupení – uplatní se jen pro děti strýce nebo tety, nikoli pro jejich další potomky.
- Co se stane, když prasynovec nebo praneteř zůstavitele nedědí?
Zde žádné zastoupení (tzv. právo reprezentace) neexistuje. Jejich podíl se jednoduše rozdělí mezi ostatní dědice šesté třídy, aniž by na jejich místo někdo nastoupil.
- Můžou bratranec a sestřenice zůstavitele dostat dvojnásobný dědický podíl?
Ve výjimečných případech ano. Pokud by bratranec nebo sestřenice byli dětmi dvou osob, které jsou obě v postavení strýce či tety zůstavitele (například strýc ze strany otce by měl dítě s tetou ze strany matky), mohlo by takové dítě právem zastoupení nastoupit do dědického podílu obou svých rodičů, a získat tak dvojnásobný podíl oproti ostatním dědicům. U strýců, tet, prasynovců a praneteří samotných se ale toto pravidlo neuplatní – ti jsou k dědění povoláni přímo, nikoli zastoupením, a nemohou tedy nastoupit do více než jednoho podílu.
- Musí být dědic v šesté třídě zletilý, nebo narozený v manželství?
Ne, na dědické právo v šesté třídě nemá žádný vliv, zda je dědic zletilý či nezletilý, ani zda se narodil z manželského nebo mimomanželského soužití. Jedinou podmínkou (stejně jako u všech dědiců) je, že musí být v době úmrtí zůstavitele alespoň počat.
- Jak se prokazuje příbuzenství v šesté třídě?
Zpravidla několika rodnými listy, protože je nutné doložit celý řetězec příbuzenských vztahů – od zůstavitele přes společného předka až po dědice. U tak vzdáleného příbuzenství (společný předek může být zůstavitelův děd nebo bába narozený třeba kolem roku 1900) bývá dohledávání matričních dokladů výrazně obtížnější a časově náročnější než u bližších dědických tříd.
Máte podobnou otázku k Vaší konkrétní situaci?
Šestá dědická třída je svou povahou výjimečná a v praxi k ní dochází jen zřídka – o to složitější ale bývá orientace v pravidlech, pokud se v ní najednou ocitnete. Pokud řešíte dědictví, kde přicházejí v úvahu vzdálenější příbuzní zůstavitele, nebo si nejste jistí svým postavením možného dědice, obraťte se na naši advokátní kancelář. Rádi Vám vaši situaci vysvětlíme a pomůžeme s celým dědickým řízením.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
