Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 646/2015, ze dne 23. 9. 2015: Jak totiž uzavřel Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 5295/2008, zařazení pohledávky mezi aktiva dědictví bez dalšího neimplikuje její existenci. Jinými slovy, pouhá skutečnost, že (tvrzený) nárok na vznik členství byl předmětem dohody o vypořádání […]
Právo na užitky z dědictví v případě státu jako nepravého dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4101/2014, ze dne 7. 8. 2015: V projednávané věci bylo pro rozhodnutí soudů významné mimo jiné vyřešení právní otázky, zda, popřípadě za jakých předpokladů má ten, kdo nabyl dědictví (stát, kterému dědictví připadlo jako tzv. odúmrť), právo na užitky dědictví, bylo-li po projednání dědictví zjištěno, že oprávněným dědicem […]
Při rozhodnutí o procesním nástupnictví na straně žalovaného je třeba přihlížet k míře odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 736/2017, ze dne 30. 5. 2018: V projednávané věci při rozhodování o tom, s kým bude dále v řízení pokračováno místo zemřelého žalovaného J. Ř., odvolací soud vycházel z výsledku řízení o dědictví po J. Ř., které bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Teplicích ze dne 18.6.2012, […]
Odporovatelnost dohody o vypořádání dědictví a postižení tzv. náhradové pohledávky
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 417/2015, ze dne 26. 11. 2015: V rozhodovací praxi soudů byl již dříve přijat závěr, že věřitel může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady uvedené […]
Okruh účastníků dědického řízení se může opětovně změnit, i když bylo již rozhodnuto ve sporu o dědickém právu
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3491/2016, ze dne 25. 4. 2018: Judikatura již dříve dovodila, že usnesení vydané podle ustanovení § 175k odst. 2 OSŘ nepředstavuje konečné řešení dědického práva [o něm může být rozhodnuto jen v usnesení o dědictví (§ 175q OSŘ)], i rozsudek o sporném dědickém právu, vydaný po odkazu podle […]
Dědic, o kterém není pochyb
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 162/2019, ze dne 29. 5. 2019: Z označeného rozhodnutí se podává, že: Dědicem zůstavitele se rozumí ten, komu soud v usnesení o dědictví (vydaném podle ustanovení § 175q odst. 1 o. s. ř.) potvrdil nabytí dědictví jako jedinému dědici nebo nabytí dědictví podle dědických podílů, popřípadě kdo byl […]
Nerozlučné postavení dědiců v případě žaloby k majetku, který nebyl projednán v pozůstalostním řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3493/2021, ze dne 14. 12. 2021: Uvedený „zvláštní“ vztah dědiců k zůstavitelově majetku má mimo jiné za následek, že až do vypořádání dědiců pravomocným usnesením soudu jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví (všech věcí a majetkových práv zůstavitele) a že z právních úkonů, týkajících […]
Lhůta k odmítnutí dědictví je lhůtou hmotněprávní
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2882/2022, ze dne 22. 11. 2022: Dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout; smluvní dědic však jen, pokud to není dědickou smlouvou vyloučeno. Odmítá-li dědictví nepominutelný dědic, může dědictví odmítnout s výhradou povinného dílu (§ 1485 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. […]
Odpovědnost za škodu notáře určením nesprávného okruhu účastníků pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3757/2014, ze dne 22. 4. 2015: Nejvyšší soud již např. v rozsudku ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. 25 Cdo 36/2004, publikovaném též v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 3433, sv. 33, uvedl, že chybné posouzení podmínek účastenství v dědickém řízení mající za následek, […]
Nerozlučné postavení dědiců v případě vymáhání pohledávky zůstavitele, která nebyla předmětem dědictví
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1976/2016, ze dne 28. 6. 2017: V daném případě byla půjčka poskytnuta ze SJM žalobce a jeho manželky, která zemřela dne 4. 4. 2012. Protože žádný z účastníků dědického řízení nezařadil pohledávku z půjčky jako majetkovou hodnotu náležející do společného jmění žalobce a zůstavitelky (a ani jinak nevyšla […]
