Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2996/2012, ze dne 18. 2. 2014: Z uvedených rozhodnutí se podává, že stát, i když není z důvodu odúmrti dědicem, má, nestanoví-li zákon jinak, zásadně stejné postavení jako dědic. Proto na něj – připadlo-li mu dědictví na základě odúmrti – přechází i členství zůstavitele v bytovém družstvu. Názor […]
Stát jako vlastník družstevního podílu na základě odúmrti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3810/2014, ze dne 30. 10. 2014: Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že právnická osoba se může stát členem bytového družstva (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2012, sp. zn. 29 Cdo 3038/2011, a judikaturu v něm uvedenou). Stejně tak se z ní podává, že […]
Stanovy omezující okruh členů jen na fyzické osoby a odúmrť státu
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5043/2014, ze dne 21. 1. 2015: Z již zmíněného usnesení sp. zn. 29 Cdo 1737/2013 se dále podává, že na tom, že dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu (§ 462 obč. zák.), nemůže ničeho změnit ani případné ujednání stanov bytového družstva omezující okruh jeho členů pouze na […]
Stát jako správce dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2672/2014, ze dne 19. 3. 2015: Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, může soud v řízení o dědictví ustanovit usnesením i bez návrhu správce dědictví (srov. § 480a odst. 1 obč. zák. a 175f odst. 1 o.s.ř.). Správcem dědictví může být ustanovena fyzická osoba, která je […]
Nařízením likvidace dědictví je vyloučena tzv. odúmrť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1318/2015, ze dne 7. 7. 2015: Ustálená judikatura soudů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2008 sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009) již dříve dovodila, že věřitel může uplatnit svou pohledávku žalobou u soudu […]
Přechod uvolněného obchodního podílu na společnost a nikoliv na dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2720/2014, ze dne 12. 8. 2015: O obchodním podílu ve společnosti s ručením omezeným platí, že „se dědí“ (srov. § 116 odst. 2 větu první zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů účinném v době nařízení likvidace dědictví po P. F. – dále jen „obch. […]
Obchodní podíl jako odúmrť
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 512/2014, ze dne 15. 1. 2016: Obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, jenž nenabyl žádný z dědiců, přechází na stát z titulu odúmrti podle § 462 obč. zák., nikoliv na společnost podle § 113 odst. 5 obch. zák. Stat pak má, ačkoliv není dědicem, zásadně […]
Přechod zatížení v podobě zástavního práva na stát v případě odúmrti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5755/2015, ze dne 7. 9. 2016: Na základě tzv. odúmrti připadá majetek státu proto, že dědictví nenabyl (nemohl nabýt) žádný dědic. Přechod majetku zůstavitele na stát tzv. odúmrtí se odlišuje od nabytí majetku, který stát získává jako dědic (na základě závěti); je-li stát dědicem, je jeho právní postavení […]
Spornost aktiv dědictví v případě jediného účastníka dědického řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5623/2015, ze dne 26. 10. 2016: Již z jazykového výkladu je zřejmé, že „spornost“ aktiv dědictví ve smyslu ust. § 175k odst. 3 OSŘ (obdobně jako „sporné“ řízení podle ust. § 175y odst. 1 OSŘ) vyžaduje k pojmovému naplnění více než jediného účastníka řízení. Spor o zařazení pohledávky […]
Přechod členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu odúmrtí na stát
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 110/2015, ze dne 16. 1. 2017: S nabytím každého majetku zůstavitele na základě odúmrti (a tedy i členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu) uvažuje též zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (srov. jeho § 13 odst. 1); na tom nic nemění ani […]
