Vydržení majetku zůstavitele jedním z dědiců v době probíhajícího dědického řízení

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 19 Co 91/2015, ze dne 20. 8. 2015: Odvolací soud považuje za nezbytné vyjádřit se nad rámec odůvodnění prvoinstančního rozhodnutí pouze k dosud judikatorně nezodpovězené otázce, zda je možné vydržení majetku zůstavitele jedním z dědiců v průběhu dědického řízení. Odvolací soud považuje ve shodě se žalovanou 1) […]

Hrobník, který si ponechává zubní zlato, které nalezl při kopání hrobů

Rozhodnutí Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 30. 9. 1982, sp. zn. 11 Tz 42/82: Hrobník, který si ponechává zubní zlato, které nalezl při kopání hrobů, dopouští se trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. a nikoli trestného činu zatajení věci podle § 254 odst. […]

Splynutí práv a povinností v osobě dědice

Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky sp. zn. 4 Cz 13/82, ze dne 26. 12. 1982: Dojde-li po uzavření smlouvy o převodu nemovitosti k tomu, že nabyvatel z této smlouvy se v mezidobí do její registrace stal dědicem veškerého majetku převodce z uvedené smlouvy, pak došlo ke splynutí práv a povinností převodce a nabyvatele, jehož […]

Dědic se může domáhat ochrany vlastnického práva k věci dříve, než byla projednána v dědickém řízení

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1586/99, ze dne  10. 10. 2000: Za právní otázku, která činí z napadeného rozsudku rozhodnutí, jež má po právní stránce zásadní význam, dovolací soud považuje otázku, zda dědic má právo na vydání neprávem zadržovaných věcí, jež byly ve vlastnictví zůstavitele – jeho právního předchůdce ke dni jeho smrti, […]

Žaloba na určení, že zůstavitel byl vlastníkem určitého majetku ke dni smrti podaná dědici dědice po zůstaviteli

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1897/98, ze dne 14. 12. 2000: Spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc lhostejno, zda movitá či nemovitá), se v občanském soudním řízení typově řeší právě žalobou dědiců na určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí vlastníkem věci (srov. opět mutatis mutandis cit. […]

Dědic se může domáhat ochrany vlastnického práva k věci dříve, než byla projednána v dědickém řízení

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2501/98, ze dne 18. 1. 2001: Otázku, zda se dědic může domáhat podle § 126 ObčZ ochrany vlastnického práva k věci dříve, než byla projednána v dědickém řízení, řešil Nejvyšší soud v rozsudku z 10. 10. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1586/98, uveřejněném v časopise Právní rozhledy č. […]

Postavení dědiců jako nerozlučných společníků ve sporech s třetími osobami

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2920/99, ze dne 18. 1. 2001: Odvolací soud pominul, že tento právní závěr lze dovodit pouze za předpokladu, že se dědické poměry řídí právním řádem České republiky, kde právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví předpokládá mimo jiné, že dědictví se sice nabývá […]

Aktivní legitimace jediného dědice k podaní určovací žaloby před skončením pozůstalostního řízení

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2563/99, ze dne 27. 2. 2001: Podle § 460 ObčZ se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. K přechodu zůstavitelem zanechaného majetku dochází tedy bezprostředně v okamžiku smrti fyzické osoby, nabytí vlastnického práva dědictvím není podmíněno rozhodnutím soudu, jímž se potvrzuje nabytí dědictví. Zákon však vedle smrti zůstavitele předpokládá rozhodnutí […]

Nerozlučné postavení dědiců

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2855/2000, ze dne 7. 8. 2001: Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek