Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.2.2013, sp. zn. 21 Cdo 3373/2011 platí, že: „Vysloví-li zůstavitel v závěti, že si „přeje“, aby jeho dědic vyplatil určité osobě peněžitou částku, je tento jeho projev vůle bez právní závaznosti… Odkazuje-li odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku na závěr přijatý Městským soudem v Praze v unesení ze dne […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2864/2019, ze dne 5. 3. 2020: Posuzování, zda příkaz zůstavitele spočívající v zákazu zcizení nebo zatížení je nepřiměřený (a proto se k němu nepřihlíží), se provádí zásadně v řízení o pozůstalosti. Bude-li mít pozůstalostní soud za to, že zákaz platí, uvede jej do výroku usnesení o potvrzení nabytí […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2956/2019, ze dne 20. 12. 2019: Návrh, kterým se navrhovatel domáhá rozhodnutí soudu, aby se nepřihlíželo k zůstavitelem nařízenému zákazu zcizení nebo zatížení dědictvím po něm nabytých nemovitých věcí, je třeba projednat podle OSŘ. Pokud je tento návrh podán až po skončení řízení o pozůstalosti, nelze věcné rozhodnutí […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2122/2022, ze dne 25. 10. 2022: Nařízení zůstavitele jedné ze závětních dědiček, aby na nemovitostech odkázaných druhé závětní dědičce „nechala postavit mobilheim plně vybavený a se všemi přípojkami“, je třeba vykládat jako určitou a srozumitelnou vedlejší doložku v závěti (příkaz) ve smyslu § 1551 ObčZ.

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 7 Co 1332/2022, ze dne 13. 12. 2022: Pisatel prosté allografní závěti není vyloučen ze svědectví bez dalšího. Je vyloučen tehdy, když jej zůstavitel povolal za dědice či odkazovníka a jen v této části závěti. Annou Suchomelovou, advokátkou, která se zároveň zúčastnila pořizování závěti jako svědek. Posuzovanou závětí jí […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3356/2023, ze dne 4. 12. 2023: V dané věci bylo pro rozhodnutí o dědickém právu rozhodující (mimo jiné) vyřešení právní otázky platnosti allografní závěti ve smyslu ustanovení § 1539 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a to z hlediska ověření […]

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1786/23, ze dne 29. 8. 2023: V případě svědků závěti (rodinné přítelkyně zůstavitele a kolegy jeho manželky) nejde o osoby diskvalifikované z pozice svědka ve smyslu § 1539 odst. 2 a § 1540 odst. 1 občanského zákoníku.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2420/2023, ze dne 9. 1. 2024: Ve vztahu k předchozí právní úpravě Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 10. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006, uveřejněném pod č. 69/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyslovil závěr, že zpřísnění podmínek pro pořízení allografní závěti podle ustanovení § 476c […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3860/2023, ze dne 19. 12. 2023: Občanský zákoník (ani jiný předpis soukromého práva), ačkoliv s termínem „podpis“ či „vlastnoruční podpis“ na mnoha místech pracuje (srov. kupř. jeho § 561), pak přesto na škodu věci nepodává legální definici toho, co se oním „podpisem“ míní. Podpisem se obecně rozumí grafické […]

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. 24 C 305/2020, ze dne 6. 6. 2023: Podle judikatury Nejvyššího soudu zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, […]