Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3516/2023, ze dne 19. 12. 2023:
Od způsobilosti být účastníkem řízení je třeba důsledně odlišovat věcnou (aktivní nebo pasivní) legitimaci účastníků řízení. Věcnou legitimací se v občanském soudním řízení rozumí oprávnění účastníků vyplývající z hmotného práva. Věcnou legitimaci má ten z účastníků řízení, který je nositelem hmotného práva, o něž v řízení jde, tedy, jinak řečeno, kterému svědčí stav z hmotného práva (právo nebo povinnost), o něž se v řízení jedná; týká-li se žalobce, hovoří se o „aktivní věcné legitimaci“ či o „aktivní legitimaci“, a týká-li se žalovaného, hovoří se o „pasivní věcné legitimaci“ či o „pasivní legitimaci“. Nedostatek aktivní věcné legitimace (aktivní legitimace) je dán tehdy, jestliže žalobci nenáleží jím v řízení tvrzené hmotné právo (nárok), nedostatek pasivní věcné legitimace (pasivní legitimace) je dán tehdy, jestliže žalovanému nenáleží tomu odpovídající tvrzená povinnost. Vzhledem k tomu, že pozůstalostní řízení po zůstaviteli bylo zastaveno pro nepatrný majetek dle ustanovení § 154 odst. 1 z. ř. s. a majetek nepatrné hodnoty byl vydán státu analogicky dle ustanovení § 154 odst. 1 z. ř. s., čímž bylo řízení o pozůstalosti skončeno (§ 155 z. ř. s.), bylo tím vyloučeno, aby soud mohl komukoli potvrdit nabytí dědictví, včetně potvrzení, že dědictví připadlo státu z titulu odúmrti ve smyslu ustanovení § 1634 o. z. Protože zůstavitel v takovém případě nemá žádného univerzálního právního nástupce, který by převzal jeho práva a povinnosti, je třeba uzavřít, že zde není žádné osoby, která by byla nositelem hmotného práva (tedy žalobcem tvrzené povinnosti), o něž v řízení jde, na což také poukazoval stát ve svém vyjádření k žalobě s tím, že se „nestal dědicem zůstavitele (dlužníka) ani jeho právním nástupcem“. Za daných okolností proto v projednávaném případě měly soudy namísto rozhodnutí o zastavení řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř. (viz dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 11. 2022, č. j. 7 C 176/2017-60) žalobu žalobce zamítnout právě z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1651/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 NSČR 4/2016).