Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1976/2016, ze dne 28. 6. 2017: V usnesení ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 681/2004, pak Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil právní názor, podle něhož předmětem vypořádání SJM (jež zaniklo úmrtím jednoho z manželů), které bylo zúženo smlouvou uzavřenou jejími účastníky ve smyslu § 143a […]
Spor o velikost dědického podílu není sporem o dědické právo
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1798/2015, ze dne 17. 12. 2015: Od sporu o dědické právo je třeba důsledně odlišovat situaci, kdy je nepochybné, kdo je zůstavitelovým dědicem, avšak je tu sporné, jaký (jak vysoký) mají dědický podíl. Zatímco spor o dědické právo se řeší postupem podle ustanovení § 175k odst.1 nebo 2 […]
Přihlášení pohledávky věřitele za zůstavitelem do insolvenčního řízení dlužníka (dědice zůstavitele))
Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 VSPH 671/2017, ze dne 4. 5. 2017: Nedošlo-li k odloučení pozůstalosti (§ 1709 o. z.) a je-li do soupisu majetkové podstaty (§ 205 IZ) zapsán majetek, který nabyl dlužník z dědictví, může věřitel pohledávky, která má původ v dluhu zůstavitele, k jehož zaplacení je nyní povinen dlužník, […]
Nabytí dědictví dědicem v oddlužení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3782/2020, ze dne 28. 4. 2022: Dědické právo ve smyslu § 1475 o. z., jež dědici vzniká smrtí zůstavitele (§ 1479 o. z.), není právem na pozůstalost bez dalšího. Dědické právo je jen titulem k nabytí pozůstalosti, neboť zůstavitelovým dědicem se stává a dědictví nabývá jen ten, o […]
Žaloba na vyloučení majetku z likvidační podstaty pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 132/2022, ze dne 23. 8. 2022: Ten, kdo tvrdí, že určitý majetek nepatří do likvidační podstaty, neboť to nepřipouští jeho právo k majetku, se může žalobou domáhat vyloučení označeného majetku z likvidační podstaty (§ 224 odst. 1 z. ř. s.). Žaloba se podává proti likvidačnímu správci ve lhůtě […]
Podmíněná pohledávka v insolvenčním řízení
Rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 64 Co 132/2017, ze dne 30. 5. 2017: Měl-li věřitel objektivní možnost se dozvědět o osobách dědiců, aby svoji pohledávku mohl přihlásit v insolvenčním řízení v přihlašovací lhůtě jako pohledávku podmíněnou tím, zda v dědickém řízení bude rozhodnuto, že dluhy z nich plynoucí přecházejí na dlužníka, pak nemůže […]
Potvrzení dědictví soudem má deklaratorní účinky ke dni smrti zůstavitele
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 360/2021, ze dne 12. 1. 2022: Přestože podle § 1479 věty první vzniká dědické právo smrtí zůstavitele, je třeba zohlednit skutečnost, že dědictví po zůstaviteli nabývá jen ten dědic, jemuž je usnesením soudu nabytí dědictví pravomocně potvrzeno (zásada úřední ingerence). Dědické právo (nově definované jako právo […]
Posouzení si předběžné otázky, kdo je dědic v případě zastavení pozůstalostního řízení
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 350/2021, ze dne 19. 1. 2022: Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním […]
Opomenutí státu navrhnout likvidaci pozůstalosti a povinnost hradit úrok z prodlení
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022: Pojem pasiva pozůstalosti (dle § 171 odst. 2 z. ř. s.) je přitom širší než pojem dluhy zůstavitele (dle § 1706 o. z.), Zahrnuje kromě dluhů zůstavitele, které měl v době smrti, i dluhy, které mají původ v právních skutečnostech, […]
Stát již nemá možnost navrhnout likvidaci v případě nepředluženého dědictví
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022: Soud prvního stupně správně konstatoval, že podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 stát již nemá možnost navrhnout likvidaci v případě nepředluženého dědictví, neboť předlužení majetku zůstavitele je jedním z předpokladů, které pro nařízení likvidace dle § 195 z. ř. s. musí být splněny kumulativně.
