Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5755/2015, ze dne 7. 9. 2016: Na základě tzv. odúmrti připadá majetek státu proto, že dědictví nenabyl (nemohl nabýt) žádný dědic. Přechod majetku zůstavitele na stát tzv. odúmrtí se odlišuje od nabytí majetku, který stát získává jako dědic (na základě závěti); je-li stát dědicem, je jeho právní postavení […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5623/2015, ze dne 26. 10. 2016: Již z jazykového výkladu je zřejmé, že „spornost“ aktiv dědictví ve smyslu ust. § 175k odst. 3 OSŘ (obdobně jako „sporné“ řízení podle ust. § 175y odst. 1 OSŘ) vyžaduje k pojmovému naplnění více než jediného účastníka řízení. Spor o zařazení pohledávky […]

Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 14 Cmo 110/2015, ze dne 16. 1. 2017: S nabytím každého majetku zůstavitele na základě odúmrti (a tedy i členství v bytovém družstvu a nájmu družstevního bytu) uvažuje též zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (srov. jeho § 13 odst. 1); na tom nic nemění ani […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3263/2016, ze dne 25. 1. 2017: Zástavní právo zřízené podle ustanovení § 129c a násl. hospodářského zákoníku má – jak bylo uvedeno výše – pouze obligační povahu, a proto při smluvním převodu zastavené věci zástavní právo nepůsobí proti jejímu nabyvateli. Od nabyvatele věci na základě smlouvy je však […]

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1144/2016, ze dne 30. 3. 2017: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2045/2018, ze dne 30. 7. 2018: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1776/2019, ze dne 17. 10. 2019: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15/2009, uzavřel, že „ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4543/2018, ze dne 30. 10. 2019: Od nabytí dědictví zůstavitelovými dědici a od připadnutí dědictví státu z důvodu tzv. odúmrti je třeba odlišovat případy, kdy dojde k zastavení řízení o dědictví, protože zůstavitel nezanechal majetek nebo protože zanechal majetek jen nepatrné hodnoty (srov. § 175h OSŘ), nebo kdy […]

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 777/20, ze dne 31. 3. 2020: Stěžovatelka ovšem namítá, že přestože bylo napadeným usnesením okresního soudu zastaveno dědické řízení po zůstaviteli, stalo se tak v rozporu s právní úpravou. Okresní soud totiž zcela pominul, že alespoň 4 roky před vydáním napadeného usnesení bylo toto aktivum pozůstalosti soudu a pověřenému soudnímu komisaři […]

Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 4 Cz 82/82, ze dne 27. 1. 1983: Otázka právního důvodu dědění je v této věci závislá na posouzení platnosti závěti zůstavitele ze 14. 6. 1972. Stížnost pro porušení zákona vytýká odvolacímu soudu nesprávné hodnocení formální náležitosti závěti, spočívající v úplnosti vlastnoručního podpisu zůstavitele, který závěť podepsal jen příjmením […]