Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 4 Cz 73/82, ze dne 30. 3. 1983: Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno ustanovení někoho dědicem, je třeba k doložení skutečné vůle pisatele závěti v pochybnostech zjišťovat vedle znění textu listiny i všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení […]
Pořízení závěti o majetku, který je v SJM
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 454/84, ze dne 2. 1. 1985: Závěť není neplatná, i když v ní zůstavitel bez souhlasu svého manžela pořizoval o majetku, který byl v jejich bezpodílovém spoluvlastnictví.
Podání dědické žaloby státem
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 679/95, ze dne 13. 3. 1996: Stát může být dědicem po zůstaviteli pouze tehdy, když jej zůstavitel v závěti dědicem ustanovil. Jestliže stát, který není závětním dědicem (i když mu to ukládá pravomocné usnesení okresního soudu vydané podle § 175k OSŘ), podá žalobu na určení […]
V holografní závěti musí být napsáno také datum vlastní rukou zůstavitele
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 181/97, ze dne 30. 6. 1997: I po novelizaci občanského zákoníku, provedené zák. č. 509/1991 Sb., platí, že forma vlastnoručně pořízené závěti je dodržena jen tehdy, bylo-li také datum závěti jako její nedílná obsahová součást ve smyslu § 476 odst. 2 ObčZ připojeno vlastní rukou pořizovatele. […]
V holografní závěti musí být napsáno také datum vlastní rukou zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 586/98, ze 17. 11. 1998: Ustanovení § 476 odst. 2 o. z. se nezmiňuje o tom, jak musí být v závěti den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, uveden. Odpověď na tuto otázku je proto třeba hledat v ustanoveních, která upravují způsob pořízení jednotlivých zákonných forem závěti. Tak, […]
Relativní neplatnost závěti
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 2. 2001 sp. zn. 12 Co 248/2000: Závěť jako jednostranný právní úkon zůstavitele může být neplatná absolutně pro nedostatek náležitostí právního úkonu (§ 37 odst. 1 ObčZ), pro nedostatek způsobilosti zůstavitele k právním úkonům (§ 38 odst. 1 ObčZ), pro nezpůsobilost zůstavitele k tomuto právnímu […]
Neplatnost vydědění vs. absence důvodů vydědění
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 481/2001, ze dne 16. 8.2001: Při posuzování naléhavého právního zájmu žaloby na určení [§ 80 písm. c) OSŘ] neplatnosti listiny o vydědění je nutno rozlišovat mezi absolutní neplatností takovéto listiny z hlediska ust. § 469a odst. 3 ObčZ ve vazbě na ust. § 476 […]
Označení dědice prostřednictvím slova „rodina“
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 372/2001, ze dne 29. 11. 2001: V tom, jak zůstavitelka v závěti ze dne 19. 7. 1993 (v její části napadené žalobou) vymezila dědice svého majetku, nelze bez dalšího dovodit, kdo (které fyzické osoby) se mají stát jejími dědici. Nepřesnost závěti v tomto směru však není bez dalšího […]
Holografní závěť sepsaná nedominantní rukou zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1975/2001, ze dne 19. 12. 2001: Při posuzování předmětné právní otázky je třeba vyjít z ustanovení § 476a ObčZ, podle něhož vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. Zákon k platnosti vlastnoruční závěti žádné další podmínky nestanoví. Citované ustanovení tedy výslovně vyžaduje, jen […]
Výklad slov užitých v závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 517/2002, ze dne 25. 4. 2002: Slova „veškerý movitý i nemovitý majetek“, užitá v závěti, mohou znamenat všechen majetek zůstavitele včetně obchodního podílu a takto formulovaná závěť může i v případě, že byla učiněna formou notářského zápisu, vyvolat zamýšlené právní následky.
