Stanovení náhrady nákladů v řízení o určení dědického práva podle úspěchu ve věci

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 679/2016, ze dne 6. 1. 2017: Náhrada nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci ve smyslu ustanovení § 142 OSŘ je uplatňována i ve sporu zahájeném žalobou podle § 175k odst. 2 OSŘ, jehož účastníky jsou – vyjma žalobce (žalobců) – i všichni ostatní účastníci dědického řízení (a […]

Podpis závěti advokátem jako svědkem; chybějící podpis svědka na závěti zakládá její neplatnost

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3504/2017, ze dne 8. 11. 2017: Skutečnost, že závěť nebyla podepsána dvěma svědky, kteří splňují zákonné podmínky, stanovené zejména v § 476e a v § 476f obč. zák., je důvodem absolutní neplatnosti závěti (srov. napříkladusnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 988/96,uveřejněné pod […]

Svědek u allografní závěti nemusí znát obsah závěti ani zůstavitele, musí však být schopen potvrdit identitu pořizovatele a zůstavitele

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1706/2018, ze dne 20. 8. 2018: Obdobně jako allografní závěť pořízená dle předchozí právní úpravy (ust. § 476b zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“), i závěť sepsaná podle ustanovení § 1534 o.z. je platným právním úkonem jen tehdy, jestliže […]

Posuzování pravosti podpisu u allografní závěti

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2922/2018, ze dne 29. 11. 2018: Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu přitom již dříve dospěla k závěru, že spornost pravosti podpisu zůstavitele na allografní závěti (pořízené ve smyslu ust. § 476b obč. zák.) bez toho, aniž by bylo (také) zpochybněno svědectví osob, které se na závěť podepsaly, neodůvodňuje […]

Způsob projevení vůle zůstavitele u allografní závěti

Usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 738/19, ze dne 16. 4. 2019: Podle ustanovení § 476b občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni úmrtí zůstavitele, musí závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť […]

Nezpůsobilý svědek při odvolání závěti a možnost odvolat závěť jen z části

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4260/2018, ze dne 23. 8. 2019: Zůstavitel může závěť také kdykoli odvolat. Může ji odvolat jako celek nebo jen částečně (např. ohledně některého dědice nebo některého majetku), odvolání se také může týkat konkrétní závěti nebo se může vztahovat k dřívějším závětem obecně. Odvolání závěti musí mít vždy formu, […]

Projevení vůle zůstavitele před svědky, že listina obsahuje závěť

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3445/2019, ze dne 6. 12. 2019: Nadto, napadají-li dovolatelé přezkoumatelnost rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska posouzení, zda zůstavitel v případě obou závětí výslovně projevil před dvěma současně přítomnými svědky, že závěti obsahují jeho poslední vůli, je z odůvodnění napadeného rozhodnutí zřejmé, že dovolatelé – navzdory vzneseným námitkám – […]

Podmínkou platnosti allografní závěti není, aby byla sepsána či podepsána před svědky

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4117/2019, ze dne 10. 3. 2020: Nejvyšší soud České republiky v dosavadní praxi opakovaně vyslovil, že požadavek, aby zůstavitel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a aby se svědci na závěť podepsali, je odůvodněn tím, že závěť podle ustanovení § 476b […]

Nedodržení postupu při allografní závěti

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. 15 C 133/2016, ze dne 21. 5. 2021: Soud má rovněž za to, že proces podpisu závěti v únoru 2015 nebyl v souladu s ustanovením § 1534 OZ, podle kterého závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek