Nezpůsobilý svědek při odvolání závěti a možnost odvolat závěť jen z části

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4260/2018, ze dne 23. 8. 2019:

Zůstavitel může závěť také kdykoli odvolat. Může ji odvolat jako celek nebo jen částečně (např. ohledně některého dědice nebo některého majetku), odvolání se také může týkat konkrétní závěti nebo se může vztahovat k dřívějším závětem obecně. Odvolání závěti musí mít vždy formu, jaké je třeba k závěti, nemusí však být učiněno stejnou formou, jako byla pořízena závěť, kterou zůstavitel odvolává; zůstavitel proto může např. vlastnoruční formou (dle ustanovení § 476a obč. zák.) odvolat závěť pořízenou ve formě notářského zápisu (dle ustanovení § 476d odst. 1 obč. zák.), či pořízením před dvěma svědky (dle ustanovení § 476b obč. zák.) odvolat závěť vlastnoruční (dle ustanovení § 476a obč. zák.) apod. Odvolání závěti může být učiněno jako samostatný právní úkon nebo může být pojato do nové závěti nebo listiny o vydědění jako jejich součást. Odvolání závěti, stejně jako pořízení závěti, však vždy musí být platným právním úkonem, a to jak z hlediska obecných náležitostí kladených na právní úkony, tak i zvláštních náležitostí vztahujících se k projevu vůle pro případ smrti (k tomu srov. například Holub, M. Občanský zákoník. Komentář. 1. svazek. § 1 až 487. Praha: Linde, 2002, str. 684–685, nebo Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1440, 1460).

Z výše uvedeného je zřejmé, že odvolání závěti je možné učinit jako samostatný právní úkon nebo jej lze pojmout jako součást závěti či listiny o vydědění, tento úkon však vždy musí splňovat jednak náležitosti platného právního úkonu obecně, tzn. že musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně (§ 37 odst. 1 obč. zák.), že osoba, jež tento právní úkon činí, musí být k tomuto právnímu úkonu způsobilá a nesmí jej činit v duševní poruše (§ 38 obč. zák.), že nesmí svým obsahem nebo účelem odporovat zákonu nebo jej obcházet anebo se příčit dobrým mravům (§ 39 obč. zák.) a že musí být učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon (§ 40 odst. 1 obč. zák.), jednak náležitosti zvláštní – kladené na platné odvolání závěti, tzn. že musí být učiněn ve formě, jež je předepsána pro pořízení závěti (§ 480 odst. 1 část věty za středníkem obč. zák.), přičemž pro pořízení závěti zákon vymezuje tyto formy závěti: holografní závěť dle ustanovení § 476a obč. zák., allografní závěť dle ustanovení § 476b obč. zák., allografní závěť dle ustanovení § 476c obč. zák. v případě osoby, jež nemůže číst nebo psát, a závěť ve formě notářského zápisu dle ustanovení § 476d obč. zák.

S přihlédnutím k uvedenému dovolací soud s názorem P. V., že „formou závěti“ se rozumí pouze písemná forma nebo forma notářského zápisu, nemůže souhlasit a má za to, že dovolatel zjevně přehlíží, že požadavek písemné formy je všem závětem – tzn. holografní závěti, allografním závětem i závěti ve formě notářského zápisu – společný.

Dovolací soud neshledává důvodnou ani námitku dovolatele, že „ustanovení § 480 odst. 1 obč. zák. pro platnost právního úkonu odvolání závěti jeho podepsání další osobou (svědkem) nevyžaduje“. Vzhledem k tomu, že zůstavitel byl osobou plně způsobilou k právním úkonům, která mohla číst a psát (v tomto směru žádné námitky účastníků řízení z obsahu spisu nevyplývají), měl možnost pořídit závěť, a to formou holografní závěti dle ustanovení § 476a obč. zák., formou allografní závěti dle ustanovení § 476b obč. zák. nebo formou notářského zápisu dle ustanovení § 476d odst. 1 obč. zák. a (pouze) těmito formami též mohl učinit úkon odvolání svých předchozích závětí (bez ohledu na to, jakou formou byly předchozí závěti pořízeny). Za situace, kdy zůstavitel učinil úkon odvolání svých předchozích závětí součástí allografní závěti pořízené ve formě dle ustanovení § 476b obč. zák., bylo nezbytné, aby tento úkon splňoval nejen všechny obecné náležitosti kladené na právní úkon, ale také zvláštní náležitosti vymezené zákonem pro allografní formu pořízení pro případ smrti, tzn. že kromě, toho, že musela být pořízena písemně a musel v ní být uveden den, měsíc a rok, kdy zůstavitel závěť, jejíž součástí bylo také odvolání předchozích závětí zůstavitele, podepsal, zůstavitel musel tuto listinu také podepsat vlastní rukou, musel před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a svědci se museli na tuto listinu též podepsat; na svědky přitom byly kladeny nároky stanovené zákonem v ustanoveních § 476e a § 476f obč. zák., a tedy svědkem závěti, jejíž součástí bylo též odvolání předchozích závětí zůstavitele, nemohla být (mimo jiné) osoba blízká závětí povolaným, ani zákonným dědicům.

V soudní praxi nejsou žádné pochybnosti o tom, že závětí povolaným dědicům, osobám, kterým svědčí dědické právo po zůstaviteli ze zákona (zákonným dědicům), a osobám jim blízkým zákon nepřiznává způsobilost být svědky závěti; je tomu tak proto, že u těchto osob nelze – s ohledem na jejich vztah k zůstavitelově majetku nebo k těm, kterým tento majetek má (může) jako zůstavitelovým dědicům připadnout – vůbec předpokládat, že by své svědectví o zůstavitelově poslední vůli poskytli vždy pravdivě, nebo že by jejich svědectví o zůstavitelově poslední vůli muselo být vždy a každým pokládáno za věrohodné (k tomu srov. též právní názor vyjádřený například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo 530/2001, který byl publikován v časopise Soudní judikatura pod č. 81, ročník 2002; usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2600/2005, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3332/2009).

Závěry o tom, že svědky závěti podle ustanovení § 476b obč. zák. nemohou být závětní ani zákonní dědici a osoby jim blízké (stejně jako osoby nezpůsobilé k právním úkonům, osoby nevidomé, neslyšící, němé a ty, které neznají jazyk zůstavitele), zastává rovněž právní literatura (srov. zejména Fiala, J., Kindl, M. a kol. Občanské právo hmotné. 2. upravené vydání. Plzeň, 2009, str. 320; Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1450; Holub, M. Občanský zákoník. Komentář. 1. svazek. § 1 až 487. Praha: Linde, 2002, str. 648). Dovolací soud je toho názoru, že není žádného důvodu, aby tyto závěry nebylo možné vztáhnout rovněž na osoby svědků působících při právním úkonu odvolání závěti, jenž byl učiněn v allografní formě jako samostatný právní úkon či byl pojat jako součást allografní formy pořízení pro případ smrti.

Byla-li tedy svědkyní allografní závěti ze dne 22. 1. 2012, jejíž součástí bylo též odvolání předchozích závětí zůstavitele, A. V. jako matka touto závětí povolaných dědiců a zároveň i v úvahu přicházejících zákonných dědiců zůstavitele v první dědické skupině, nemá dovolací soud pochybnosti o tom, že tato osoba byla z postavení svědka vyloučena nejen pro úkon pořízení závěti, ale také pro úkon odvolání předchozích závětí, a tento nedostatek měl proto za následek neplatnost úkonu pořízení závěti i úkonu odvolání předchozích závětí zůstavitele.

Nelze přisvědčit ani námitce dovolatele, že objektem úkonu odvolání závěti je pouze jiný úkon (závěť) a nikoli nakládání s majetkem zůstavitele. Dovolatel totiž nebere náležitě v úvahu, že zůstavitel může odvolat závěť jednak jako celek, ale také může odvoláním zrušit jen některé její ustanovení nebo část. Zůstavitel tedy může závěť pouze částečně odvolat, a to nejen ohledně některého dědice, ale také ohledně některého majetku (k tomu srov. například názor vyjádřený v Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. § 460 až 880. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1460).

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že odvolací soud v posuzovaném případě otázku výkladu (interpretace) „formy“ odvolání závěti ve smyslu ustanovení § 480 odst. 1 obč. zák. vyřešil správně a správný je proto i jeho závěr o neplatnosti odvolání předchozích závětí zůstavitele závětí ze dne 22. 1. 2012.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek