Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5366/2016, ze dne 26. 3. 2018: Vzhledem k tomu, že zůstavitelka zemřela dne 28. 5. 2005 (a žalobce se domáhá „vydání dědictví“, které po zůstavitelce připadlo státu), je třeba v řízení o dědictví i v současné době postupovat podle předpisů účinných ke dni smrti zůstavitelky [srov. čl. II […]
Za dědice pojištěného nelze považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2045/2018, ze dne 30. 7. 2018: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]
Odpovědnost státu za dluhy zůstavitele v případě odúmrti jen majetkem z pozůstalosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 629/2009, ze dne 29. 3. 2012: Stát, kterému připadá dědictví podle § 462 obč. zák., nemá povinnost uspokojit zůstavitelovy věřitele jinak než penězi nebo věcmi z dědictví; to platí nejen u předluženého dědictví, ale i tehdy, není-li dědictví předluženo. Za přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele a za […]
Rozhodování o procesním nástupnictví státu před skončením pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3803/2010, ze dne 31. 5. 2012: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 2. 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném pod číslem 15/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zaujal názor, že ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice , jejíž […]
Přechod podílu v sro odúmrtí na stát
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3525/2011, ze dne 13. 9. 2012: Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně opřel svůj závěr mj. o R 9/2011, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že „odúmrť je tradičně považována za jednu z forem universální sukcese; vyplývá z toho především, že je třeba na ni hledět analogicky podle […]
Přechod povinnosti ze smlouvy budoucí uzavřít realizační smlouvu na stát v případě odúmrti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3886/2011, ze dne 22. 11. 2012: Již v rozhodnutí ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1691/2008, Nejvyšší soud uzavřel, že práva a povinnosti vyplývající se závazkových právních vztahů zásadně nezanikají smrtí oprávněné či povinné osoby, nýbrž přecházejí na jejich právní nástupce; zanikají pouze ta práva […]
Aktivní věcná legitimace k určovací žalobě, že právní předchůdce byl ke dni svého úmrtí vlastníkem určité věci
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2375/2012, ze dne 9. 1. 2013: Odvolací soud dospěl ke správnému právnímu závěru, dovodil-li, že právo podat žalobu o určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem majetku, má jednotlivě každý potencionální dědic. Pro posouzení, zda jde o samostatné nebo nerozlučné společenství, je rozhodná povaha předmětu řízení […]
Rozhodování o procesním nástupnictví státu před skončením pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2006/2012, ze dne 25. 6. 2013: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném pod č. 15/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vysvětlil, že ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou […]
Uplatnění práva státu na odúmrť v rozporu s dobrými mravy
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3341/2012, ze dne 8. 10. 2013: Uplatnění práva státu na odúmrť může být výkonem práva v rozporu s dobrými mravy.
Rozhodování o procesním nástupnictví státu před skončením pozůstalostního řízení
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1694/2013, ze dne 31. 10. 2013: Podle § 462 obč. zák. dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném pod číslem 15/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, zaujal názor, že ztratí-li pozahájení řízení způsobilost […]
