Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3525/2011, ze dne 13. 9. 2012:
Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně opřel svůj závěr mj. o R 9/2011, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že „odúmrť je tradičně považována za jednu z forem universální sukcese; vyplývá z toho především, že je třeba na ni hledět analogicky podle právní úpravy nabytí zůstavitelova majetku dědici a o odpovědnosti dědiců za zůstavitelovy dluhy, ledaže zákon o tom stanoví při odúmrti něco jiného. Stát, i když není z důvodu odúmrti dědicem, má tedy, nestanoví-li zákon jinak, zásadně stejné právní postavení jako dědic.“ Shodný závěr učinil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 21 Cdo 2426/2008. V rozsudku uveřejněném pod číslem 92/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek pak Nejvyšší soud uzavřel, že zůstavitelovo členství v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu přechází nejen na dědice, ale na každého, komu podle výsledku dědického řízení připadl členský podíl v družstvu. Vzhledem k tomu, že pro odúmrť majetku zůstavitele spočívajícího v členských právech a povinnostech v bytovém družstvu a v nájmu družstevního bytu není v zákoně obsažena zvláštní úprava a že stát má při odúmrti zásadně stejné právní postavení jako dědic, přechází i při tomto projednání dědictví členství (členská práva a povinnosti) zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu na stát.
Podle § 116 odst. 2 obch. zák. se obchodní podíl dědí. Podle § 116 odst. 3 obch. zák. se v připadě, že nedojde k přechodu obchodního podílu na dědice nebo právního nástupce, použije ustanovení § 113 odst. 5 a 6 obch. zák. Jak se podává z výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu, má stát, ačkoliv není dědicem, zásadně stejné právní postavení – tedy stejná práva a povinnosti, jako dědic, nestanoví-li zákon jinak. Jelikož zákon jinak nestanoví, obchodní podíl nepřešel postupem dle § 113 odst. 5 a 6 obch. zák. na společnost, ale přešel podle § 462 obč. zák. odúmrtí na stát.
Názor odvolacího soudu o tom, že závěry vyjádřené ve výše citovaných rozhodnutích Nejvyššího soudu lze vztáhnout i na právní úpravu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným je proto správný.