Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky sp. zn. 4 Cz 43/88, ze dne 30. 6. 1988: Dědickým podílem ze zákona ve smyslu ustanovení § 479 o. z. je podíl vypočtený z celého dědictví a nikoli jen z té části dědictví, která se v konkrétním případě dědí ze závěti, tedy z té části dědictví, o které […]

Stanovisko Nejvyššího soudu ČSFR sp. zn. Cpjf 90/89, ze dne 27. 6. 1990: Prohlášení o tom, že se neuplatňuje právo dovolat se neplatnosti ( § 40a odst. 1 o. z.) závěti pro její rozpor s ustanovením § 479 o. z., učiněné zákonným zástupcem nezletilce nebo jiného opatrovance v řízení před státním notářstvím, musí být schváleno […]

Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cdo 84/93, ze dne 29. 6. 1994: Posouzení pravosti podpisu zůstavitele na závěti je ve smyslu § 127 odst. 1 OSŘ posouzením skutečnosti, k níž je třeba odborných znalostí z oboru písmoznalectví. Soudu nepřísluší nahrazovat důkaz znaleckým posudkem z tohoto oboru vlastním posouzením pravosti podpisu.

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 184/96, ze dne 30. 9. 1996: Podle ustanovení § 479 ObčZ lze v důsledku relativní neplatnosti závěti krátit jen podíly určené závětí. Je však vyloučeno, aby byly s odkazem na toto ustanovení kráceny podíly na majetku, který se dědí ze zákona a nikoli ze závěti. Do […]

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 14/97, ze dne 28. 5. 1997: Jestliže se potomci zůstavitele nedovolají neplatnosti závěti, kterou bylo pořízeno o veškerém majetku a kterou byli jako dědici opomenuti, je jediným dědicem dědic ze závěti; nemůže dojít k vypořádání dědictví dohodou mezi závětním dědicem a potomky zůstavitele.

Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 171/97, ze dne 17. 10. 1997: Dovolání se neplatnosti závěti jako právního úkonu ve smyslu ust. § 40a ObčZ se vztahuje ke konkrétní závěti zůstavitele. Pokud zůstavitel zanechal více závětí, je možno, aby se neopomenutelný dědic dovolal neplatnosti všech závětí, nebo jen některé z nich. Nárok […]

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 391/99, ze dne 15. 10. 1999: Postupem podle ustanovení § 175k odst. 1 OSŘ se řeší podmínky dědického práva účastníků řízení o dědictví z hlediska výkladu sporné právní stránky věci. Není tedy možné s odkazem na uvedené ustanovení určovat výši dědických podílů jednotlivých dědiců dříve, […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1303/2000, ze dne 13. 3. 2001: Dědický podíl tzv. neopomenutelných dědiců ve smyslu § 479 ObčZ se vypočítá z celého dědictví a nikoli jen z té části dědictví, která se v konkrétním případě dědí ze závěti (o které zůstavitel pořídil závěť).

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3749/2010, ze dne 30. 8. 2012: I při vydání dědictví dědici ze závěti nalezené až po skončení řízení o dědictví je třeba respektovat dědický podíl neopomenutelného dědice podle § 479 ObčZ. Jestliže je žalovaný synem zůstavitelky, a tato jiné potomky neměla, pak i za předpokladu platnosti závěti ze […]

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3749/2010, ze dne 30. 8. 2012: Žalobu na obnovu řízení proti usnesení o dědictví je oprávněn podat jen ten, kdo byl účastníkem původního řízení o dědictví, v němž bylo žalobou napadené usnesení o dědictví vydáno; není přitom rozhodné, zda ten, kdo podal žalobu na obnovu řízení, účastníkem řízení […]