Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2655/2025, ze dne 30. 12. 2025: V projednávané věci záviselo rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení právní otázky, zda v situaci, kdy žalobce je jediným dědicem osoby, která spolu s ním nabyla dědictví po jiném zůstaviteli, ve vztahu k němuž je tvrzeno, že v pozůstalostním řízení po něm nebylo […]
Má jediný dědic aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na vydání finančních prostředků odčerpaných bez prokazatelného právního důvodu z účtu vedeného na jméno zůstavitele za jeho života a jakou roli při řešení dané otázky hraje to, že příslušná pohledávka nebyla jako aktivum v řízení o pozůstalosti projednána a její nabytí tak nebylo jedinému dědici potvrzeno
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2900/2025, ze dne 29. 12. 2025: V projednávané věci záviselo rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení právní otázky, zda má jediný (tzv. „univerzální“) dědic práv a povinností zůstavitele aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby na vydání finančních prostředků tvrzeně odčerpaných (údajně bez prokazatelného právního důvodu) z účtu vedeného na […]
Dodatečné projednání pozůstalostí v případě, že zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2071/2024, ze dne 28. 11. 2025: Dovolatel však odvolacímu soudu důvodně vytýká, že nesprávně přihlédl k aktivům a pasivům pozůstalosti, tak jak byla vyčíslena v původním řízení, které bylo pravomocně zastaveno podle ustanovení § 154 z.ř.s. Podle ustanovení § 154 z.ř.s. zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek […]
Autoritativní vypořádání společného jmění manželů notářem v pozůstalostním řízení, pokud se na vypořádání SJM nedohodne pozůstalý manžel s dědici
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2071/2024, ze dne 28. 11. 2025: Z citovaných ustanovení vyplývá, že preferovaným způsobem vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo smrtí jednoho z manželů, je dohoda dědiců a pozůstalého manžela. Vypořádání autoritativním rozhodnutím soudu je možné pouze, pokud účastníci k dohodě nedospějí. Smyslem vypořádání je určit, které z věcí, práv […]
Zákon nevyžaduje uvedení slova „závěť“ v nadpisu ani v textu listiny závěti
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 21 Co 224/2025, ze dne 1. 9. 2025: Listina pořízená zůstavitelem [datum] je závětí ve smyslu § 1494 odst. 1 o. z., což vyplývá i z jejího obsahu na základě § 1494 a § 555 odst. 1 a § 574 o. z., tj. z obsahu (textu) závěti je bez […]
Pronájem nemovitosti v průběhu pozůstalostního řízení překračuje obvyklou správu a je třeba k tomu souhlas soudu
Rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 137/2024, ze dne 27. 3. 2025: Co se týče požadavku žalobce, aby mu žalovaná zaplatila polovinu toho, co by činilo tržní nájemné za pronajmutí předmětného bytu za výše uvedené (žalované) období, pak ani zde odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, neshledal, že by žalovaná měla […]
Tarifní hodnota v civilním řízení týkajícího se dědického práva podle § 9 odst. 3 písm. a) AT
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 91 Co 61/2025, ze dne 23. 7. 2025: O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšným žalovaným přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 11 386,10 Kč spočívajících […]
Úřednice obecního úřadu ověřující podpis svědků allografní závěti jako svědek závěti
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 221/2025, ze dne 2. 10. 2025: Odvolací soud se na prvním místě zabýval otázkou, zda lze úřednici Obecního úřadu [adresa] [jméno FO], jež podle provedeného dokazování byla přítomna podpisu závěti (jak zůstavitelkou, tak povolanými svědkyněmi), považovat rovněž za svědkyni závěti ve smyslu uvedených ustanovení občanského zákoníku. […]
Vázanost nepominutelného dědice rozhodnutím notáře o obvyklé ceně majetku ve sporném řízení o zaplacení povinného dílu
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 70 CO 421/2021, ze dne 13. 1. 2022: Soud prvního stupně sice s odkazem na rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 4392/2017 při svém rozhodování správně dovodil postavení žalobců v pozici nepominutelných dědiců jako věřitelů- dědiců se sporným právem na povinný díl, nicméně dále nerespektoval specifika tohoto vztahu. […]
Důvod vydědění existoval v době pořízení prohlášení o vydědění, ale v době úmrtí již neexistuje
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 55 Co 335/2024, ze dne 8. 1. 2025: Pokud důvod vydědění existoval v době pořízení prohlášení o vydědění, ale v době úmrtí již neexistuje, popřípadě zůstavitel nepominutelnému dědici jeho čin dokonce později odpustil, nemá toto vliv na platnost vydědění, neboť vydědění lze zrušit pouze zákonem vymezeným způsobem (§ […]
