Abstraktní paragrafy se nejlépe pochopí na konkrétním příkladu. Následující příběh je fiktivní, jeho rodinné vazby jsme ale sestavili tak, aby věrně ilustrovaly, jak dědění v šesté dědické třídě podle § 1640 občanského zákoníku skutečně funguje – včetně detailů, které bývají v praxi nejsložitější. Výchozí situace Paní Dvořáková zemřela bez závěti. Nebyla vdaná, neměla děti a […]

Dědické právo obsahuje řadu pravidel, která se v praxi uplatní jen zřídka, ale o to více dokážou překvapit, když na ně narazíte. Jedním z nich je tzv. pravidlo o několikerém příbuzenství podle § 1641 občanského zákoníku, které se – za velmi specifických okolností – může uplatnit i v šesté dědické třídě. V naší advokátní kanceláři […]

Většina dědiců se o svém dědickém nároku dozví od notáře, který je v rámci dědického řízení sám vypátrá. U bližších příbuzných to funguje spolehlivě – notář má k dispozici matriční údaje a evidenci obyvatel. U šesté dědické třídy, tedy u prasynovců, praneteří, strýců a tet zůstavitele (a jejich dětí – bratranců a sestřenic), je ale […]

Šestá dědická třída patří k nejméně známým částem českého dědického práva – a zároveň k těm, u kterých nám klienti pokládají nejvíc doplňujících otázek. Sepsali jsme proto přehled nejčastějších dotazů k dědění podle § 1640 občanského zákoníku. Kdo přesně dědí v šesté třídě? Dvě skupiny příbuzných zůstavitele: děti dětí jeho sourozenců (prasynovci a praneteře) a […]

Když se řekne dědictví, většina lidí si představí děti, manžela nebo rodiče. Jen málokdo tuší, jak daleko český zákon dokáže sáhnout, pokud po zůstaviteli nezůstane nikdo z bližší rodiny. Šestá dědická třída podle § 1640 občanského zákoníku je poslední z šesti zákonných tříd – a povolává k dědění příbuzné, se kterými se řada lidí za […]

Dědické právo dokáže leckdy překvapit i lidi, kteří si myslí, že mají v rodinných poměrech jasno. Jedním z méně známých, ale zajímavých pravidel je dědění v tzv. páté dědické třídě – tedy situace, kdy po zůstaviteli, který nezanechal závěť, nedědí ani jeho prarodiče, a dědictví tak připadá prarodičům jeho rodičů, lidově řečeno pradědům a prababičkám. […]

Zní to jako paradox, ale český zákon ho připouští: pokud po sobě nezanecháte závěť a nemáte žádné bližší příbuzné, může váš majetek nakonec zdědit prarodič Vašich rodičů – tedy praděd nebo prabába, se kterými jste se za život možná nikdy nesetkali, protože žili od Vaší rodiny zcela odděleně. Právě na příkladu páté dědické třídy je […]

Dopis nebo telefonát od notáře s informací, že jste možným dědicem po vzdálenějším příbuzném, dokáže pořádně zaskočit – zvlášť pokud jde o dědictví ve čtvrté dědické třídě, tedy o situaci, kdy jste v postavení prarodiče zůstavitele. Připravili jsme přehledný postup, co Vás v takové situaci čeká a jak se na jednotlivé kroky připravit. Krok 1: […]

Dědění samo o sobě dokáže rozdělit i sourozence, kteří se znají celý život. O to citlivější situace nastává, když se v roli spoludědiců sejdou lidé, kteří se vzájemně téměř neznají – přesně to se běžně děje, dědí-li po zůstaviteli jeho prarodiče. Pojďme se podívat, proč dědění ve čtvrté třídě podle § 1638 občanského zákoníku často […]

Konkrétní příklady dokážou právní úpravu vysvětlit srozumitelněji než sebelepší výklad paragrafů. Následující příběh je fiktivní, jeho parametry jsme ale sestavili tak, aby věrně odrážely to, jak dědění ve čtvrté dědické třídě podle § 1638 občanského zákoníku skutečně funguje – včetně detailů, které klienty nejčastěji překvapí. Výchozí situace Pan Novák zemřel v 61 letech, aniž by […]