Spolužijící osoba dědí ve třetí dědické třídě stejný podíl jako sourozenec zůstavitele, pokud s ním nejméně rok před jeho smrtí žila ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o ni pečovala, nebo byla na zůstavitele výživou odkázána – vyplývá to přímo z § 1637 odst. 1 občanského zákoníku. Nejčastěji jde o druha či družku bez […]

Dědické řízení, ve kterém dědí sourozenci zůstavitele nebo spolužijící osoba, vede jako soudní komisař notář určený soudem podle místa posledního bydliště zůstavitele – dědicové si notáře vybrat nemocí. Na rozdíl od dědění dětí a manžela musí notář ve třetí třídě navíc ověřit dvě věci, které se u bližších příbuzných řeší jen zřídka: skutečné sourozenecké příbuzenství […]

Pravidlo o několikerém příbuzenství znamená, že dědic příbuzný se zůstavitelem z více než jedné strany má nárok na dědický podíl z každé z těchto stran zvlášť. Ve třetí dědické třídě se ovšem u samotných sourozenců zůstavitele neuplatní – plnorodí i polorodí sourozenci dědí stejně velký podíl. Uplatnit se naopak může u synovců a neteří, kteří […]

Dědický podíl ve třetí dědické třídě se počítá podle vzorce 1/(s+y), kde s je počet sourozenců zůstavitele a y počet spolužijících osob – všichni dědicové „v první řadě“ tak dědí stejným dílem podle hlav. Zkomplikuje se to ve chvíli, kdy některý ze sourozenců nedědí: jeho podíl se buď uvolní ve prospěch ostatních dědiců, nebo na […]

Nedědí-li ve třetí dědické třídě některý ze sourozenců zůstavitele, nastupují na jeho místo jeho vlastní děti, tedy synovci a neteře zůstavitele, podle § 1637 odst. 2 občanského zákoníku – jde o takzvané právo reprezentace, které je zde na rozdíl od jiných situací omezené jen na tuto jednu generaci. Nezáleží přitom na tom, z jakého důvodu […]

Sourozencem se ve třetí dědické třídě rozumí bratr nebo sestra zůstavitele jako jeho příbuzný v pobočné linii ve druhém stupni, přičemž nerozhoduje, zda mají sourozenci společné oba rodiče, nebo jen jednoho – plnorodí i polorodí sourozenci dnes dědí stejný podíl. Sourozenecký vztah může vzniknout pokrevním poutem, nebo osvojením, které má na dědické právo zásadní a […]

Ve třetí dědické třídě dědí stejným dílem sourozenci zůstavitele a takzvaná spolužijící osoba, tedy ten, kdo se zůstavitelem žil nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o ni pečoval nebo byl na zůstavitele výživou odkázán – stanoví to § 1637 občanského zákoníku. Tato třída nastupuje teprve tehdy, nedědí-li manžel ani […]

Může být dědicem i osoba, která zůstavitele opatrovala za odměnu? Zdálo by se, že placená péče a dědické právo z titulu spolužijící osoby se vzájemně vylučují – pokud za péči dostávala zaplaceno, nejde přece o rodinný vztah, ale o službu. Odborná literatura k tomu ale zaujímá vývojově odlišná stanoviska, a napříč generacemi komentářů k dědickému […]

Pojem „společná domácnost“ si většina lidí spojuje s bytem nebo domem, kde spolu partneři žijí. Judikatura Nejvyššího soudu ale ukazuje, že tento pojem je pro účely dědického práva mnohem širší – a zároveň prošel v posledních desetiletích zajímavým vývojem od velmi přísného výkladu k výkladu podstatně vstřícnějšímu. Pro spolužijící osoby usilující o dědické právo je […]

Co se stane, když zůstavitel žil poslední roky odděleně od manžela, se kterým se nikdy formálně nerozvedl, a zároveň dlouhodobě sdílel domácnost s novým partnerem? Zákon na tuto nikoli neobvyklou situaci má jasnou odpověď – ale výsledek řadu lidí překvapí. Tento článek vysvětluje, jak se řeší souběh různých dědických titulů u spolužijící osoby a proč […]