Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 302/98, ze dne 13. 11. 1998: Nejsou dány důvody pro odepření výpovědi advokáta, který sepisoval závěť, ani jeho zaměstnance, který byl svědkem tohoto úkonu podle § 476b ObčZ, o tom, zda pořizovatel závěti před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. […]
Výslovný projev vůle zůstavitele u allografní závěti
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 397/98, ze dne 6. 8. 1999: Výslovný projev zůstavitele, učiněný před dvěma svědky současně přítomnými, že listina obsahuje jeho poslední vůli, může být učiněn jak před podepsáním listiny zůstavitelem, tak i po jejím podepsání zůstavitelem, avšak v přímé souvislosti s podepsáním listiny jejími svědky a dříve, […]
Částečná neplatnost allografní závěti z důvodu nezpůsobilého svědka
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 328/99, ze dne 30. 11. 1999: Závěť dle § 476b ObčZ, při jejímž pořízení působila jako svědek osoba blízká jen některému z více závětních dědiců (§ 476f ObčZ) je neplatná jen v té části, kde bylo pořízeno ve prospěch tohoto závětního dědice (§ 41 ObčZ). Část […]
Hlasité čtení závěti jako projevení vůle zůstavitele o tom, že tato listina obsahuje závěť
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2447/99, ze dne 31. 10. 2000: Lze souhlasit s odvolacím soudem, že požadavkům ustanovení § 476b občanského zákoníku před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje poslední vůli zůstavitele, bylo učiněno zadost tím, že obě svědkyně úkonu JUDr. B. a JUDr. V. listinu obsahující závěť spolu […]
Právnická osoba jako svědek allografní závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 530/2001, ze dne 7. 3. 2002: Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou osobami jí blízkými, a tedy nezpůsobilými svědky závěti, fyzické osoby, které činí za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo […]
Datum podpisu závěti
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 297/2002, ze dne 30. 12. 2002: Datum podpisu závěti může být uvedeno na kterémkoli místě závěti, aniž by to mělo vliv na její platnost. Ze skutečnosti, že jediné datum uvedené v závěti je označeno jako datum sepsání závěti, nelze ještě dovozovat, že závěť neobsahuje datum, kdy […]
Neposkytnutí potřebné pomoci
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 403/2007, ze dne 18. 10. 2007: Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech [§ 469a odst. 1 písm. a) obč. zák.]. Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat […]
Pořadí úkonů u allografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1/2007, ze dne 29. 4. 2008: Z ustanovení § 476b obč. zák. vyplývá, že k tomu, aby allografní závěť byla platným právním úkonem, musí být splněny následující náležitosti: jednak zůstavitel musí závěť podepsat vlastní rukou, jednak zůstavitel musí před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje […]
„Náhodný“ svěděk u allografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5200/2007, ze dne 16. 7. 2008: Svědkem ve smyslu ustanovení 476b obč. zák. je jen taková osoba, která je touto funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna; není tedy tímto svědkem při pořizování závěti ten, kdo byl tomuto úkonu jen náhodně přítomen.
Pisatel allografní závěti jako dědic
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1986/2009, ze dne 20. 11. 2009: K námitce žalobkyně, že „byla-li sepisována závěť JUDr. A. V., bylo na místě, aby tuto závěť jako svědek nepodepisovala“, je třeba konstatovat, že dědicem ze závěti, event. svědkem závěti, může být, dle ustálené judikatury soudů, i osoba, která na žádost zůstavitele tuto […]
