Rozsudek Okresního soudu v Blansku sp. zn. 3 C 230/2020, ze dne 5. 9. 2022
Duševní poruchou, která činí osobu neschopnou právně jednat, je takový duševní stav, ve kterém nemůže jednající rozeznat obsah a podstatu svého jednání. Duševní poruchou tak může být jednorázový stav těžké opilosti, delirium vzniklé vysokou tělní teplotou, silná toxikace drogami, epileptický záchvat apod. Vždy se musí jednat o stav mysli, který vylučuje svobodnou tvorbu vůle, resp. vylučuje nebo značně omezuje schopnost intelektuální (schopnost posoudit následky svého jednání) a schopnost určovací (své jednání ovládnout) – Švestka, Spáčil, Škárová, Hulmák a kol. 2009 s. 248. Mezi poruchou a právním jednáním v ní učiněným musí být příčinná souvislost. Judikatura týkající se neplatnosti závěti pak vychází z toho, že postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy; nemusejí být zcela vymizelé (NS 21 Cdo 5196/2016).
Pokud se týká námitek žalobkyně, tak je pravda, že zůstavitel pořídil tuto závěť v době své hospitalizace a v odstupu asi tří měsíců od doby, kdy prodělal závažné onemocnění, nicméně je nutné vzít v potaz, že zdravotní stav zůstavitele se od doby proběhlého onemocnění výrazně zlepšoval a měl setrvalou zlepšující se tendenci. Závěť byla pořízena těsně před ukončením hospitalizace v [anonymizována čtyři slova] [obec], kde byl zůstavitel pouze na doléčování a ani z lékařských záznamů, ani z výpovědí svědků nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vedly soud k tomu, že by měl pochybnosti o duševní způsobilosti zůstavitele k tomu pořídit o svém majetku závětí. Znalec, který vypracoval znalecký posudek, se ve svém posudku zabýval jak všemi zdravotními záznamy, tak posuzoval i vliv léků, avšak dospěl k jednoznačnému závěru, že ani léky, které byly v té době zůstaviteli předepsány, nemohly ovlivnit jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti.
Z výsledků dokazování jednoznačně vyplynulo, že zůstavitel byl v době pořízení závěti schopen své jednání ovládat a rozpoznat jeho důsledky a že tedy byl plně schopen závěť pořídit. Proto soud dospěl k závěru, že předmětná závěť ze dne [datum] je platná a na jejím základě byla žalovaná povolána k dědění po zůstaviteli. Proto soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení zamítl žalobu o určení, že žalovaná není dědicem po zůstaviteli (výrok I).