Rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. 4 C 12/2023, ze dne 18. 5. 2023:
Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona, nezávisle na projevu vůle zůstavitele, v případech, kdy se dědic svým vlastním chováním vyloučí z dědické posloupnosti po zůstaviteli. Z dědického práva je vyloučen především ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu. Z hlediska trestněprávních souvislostí je třeba uvést, že trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v trestním zákoně. K trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti (srov. k tomu § 13 TrZ). Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví samozřejmě vázán (k tomu § 135 os.ř.). V této věci soud dospěl k závěru, že žalobce je dědicky nezpůsobilým, a to z důvodu spáchání trestných činů tak, jak byl za ně odsouzen v řízeních u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. V řízení sp. zn. [spisová značka] žalobce spáchal úmyslný trestný čin – přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 tr. zákoníku, kdy tento směřoval přímo vůči zůstaviteli a žalované [číslo]. Ostatně žalobce byl povinen zůstaviteli nahradit i vzniklou škodu. V řízení sp. zn. [spisová značka] pak byl žalobce odsouzen pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, přečin nebezpečné vyhrožování dle § 353 odst. 1 tr. zákoníku. Skutečnost, že se jednalo o podmíněné tresty a v důsledku osvědčení žalobce ve zkušební době, kdy se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, neznamená, že by takové odsouzení ztratilo relevanci pro posouzení otázky dědické nezpůsobilosti. Naopak k takovému odsouzení lze přihlížet a lze uzavřít, že žalobce je dědicky nezpůsobilým po zůstaviteli, vůči kterému se dopustil úmyslného trestného činu. Soud tedy žalobu z tohoto důvodu zamítl.
Soud dále shledal i existenci důvodu vydědění, a to odsouzení žalobce pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze. Soud vychází z řízení sp. zn. [spisová značka], kdy žalobce poškodil zaparkovaný osobní automobil a poté, co byl policisty Policie ČR, vyzván, aby na místě podal vysvětlení k události, na tuto výzvu reagoval nejprve křikem, nadávkami a výhrůžkami policistům „rozbiju vám držky“ a „máš nějaký problém, rozbiju ti palici“, následně z domu přinesl mačetu o délce 71 cm, kterou na výzvy policistů neodložil, ale naopak za výhrůžného kývání mačetou před sebou a podél těla, při kterém zvedal špičku mačety cca do úrovně pasu, se přibližoval k policistům, přitom říkal, že mu je všechno jedno, že ho budou muset zastřelit, což zasahující policisté vnímali jako reálné nebezpečí vůči sobě, poté nereagoval ani na výzvu policistky s upozorněním, že proti němu bude použito donucovacích prostředků a k policistům se dále přibližoval, bylo mu v dalším protiprávním jednání zabráněno policistou použitím elektrického prostředku s dočasně zneschopňujícími účinky (taseru), po jehož účinku byl spoután a zajištěn. Toto jednání žalobce vůči policistům soud hodnotí jako okolnost svědčící o jeho zvrhlé povaze, neboť vyhrožování ublížením na zdraví v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, kdy uvedený čin spáchal se zbraní, soud hodnotí jako zvrhlé jednání žalobce, kdy použití zbraně na policistu v rámci výkonu jeho činnosti narušuje základní právní uspořádání a pro soud z toho vyplývá, že žalobce je osobou narušující základní pravidla fungování státu a výkonu jeho pravomocí prostřednictvím úředních osob. Takové jednání z pohledu soudu je jednáním, které svědčí o zvrhlé povaze žalobce a je tedy i důvodem k vydědění. Soud k danému trestnému činu přihlédl vzhledem k tomu, že ke dni úmrtí zůstavitele, nedošlo k osvědčení ve zkušební lhůtě. Dále soud uvádí, že k tomuto jednání lze přihlédnout, ačkoliv nebylo výslovně uvedeno v notářském zápisu [spisová značka], [anonymizována dvě slova][rok], [spisová značka] ze dne 6. 12. 2018, neboť důvod vydědění existoval ke dni úmrtí zůstavitele a ve smyslu § 1648 o.z. byl v řízení prokázán. Soud tedy zamítl žalobu i z tohoto důvodu.