Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 133/2022, ze dne 13. 9. 2022:
Na příslušenství dluhů přirostlé po smrti zůstavitele se nevztahuje limitace § 1706 o. z., dle kterého uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Nejedná se totiž o dluhy zůstavitele, i když i tyto dluhy spadají do pasiv pozůstalosti. Takový závěr je v souladu i se starší judikaturou – rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. 33 Cdo 2409/2009, dle kterého úroky z prodlení za dobu po smrti dlužníka již nejsou sankcí za prodlení zemřelého dlužníka, nýbrž za prodlení dědiců s plněním dluhu, který na ně přešel a dědici dlužníka jsou proto povinni k jejich zaplacení bez omezení (vyplývajícího z tehdy platného § 470 obč. zák.).