Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1158/2009, ze dne 30. 3. 2010:
Dědic, jemuž bylo usnesením soudu vydaným v dědické řízení (§ 481 a násl. obč. zák.) potvrzeno nabytí členského podílu (členských práv a povinností spojených s členstvím) v bytovém družstvu, se stává členem družstva ke dni smrti zůstavitele (srov. R 16/2010). Jakožto universální sukcesor člena bytového družstva vstupuje do členských práv a povinností zůstavitele, a to v tom „stavu“, v jakém se „nacházely“ ke dni smrti zůstavitele. Jeho postavení ve vztahu k družstvu je tudíž stejné, jaké bylo postavení zůstavitele (srov. mutatis mutandis ve vztahu k jinému než bytovému družstvu důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 51/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že využila-li zůstavitelka svého práva podat návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, upraveného v ustanovení § 242 obch. zák., jakož i práva podat návrh na prohlášení rozhodnutí členské schůze o jejím vyloučení za neplatné podle ustanovení § 231 odst. 5 obch. zák., vstupuje jako procesní nástupce do řízení zahájených těmito návrhy na její místo dědic, jemuž připadl členský podíl (členská práva a povinnosti) zůstavitelky v družstvu. O tom, s kým bude v řízení pokračováno na místě zemřelé navrhovatelky, soud rozhodne usnesením podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř.
Není-li v řízení o dědictví po zůstaviteli rozhodnuto o tom, kterému z dědiců připadne členský podíl v družstvu, jsou procesními nástupci zůstavitelky všichni dědicové a mají postavení nerozlučných společníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 1999, sp. zn. 21 Cdo 1820/99, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2000, pod číslem 67).