Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3407/2023, ze dne 3. 3. 2026: V projednávané věci závisí rozhodnutí odvolacího soudu na vyřešení právní otázky, zda má nepominutelný dědic, oprávnění svými skutkovými tvrzeními o rozhodných skutečnostech o tom, co patří do pasiv pozůstalosti, učinit přední dědičkou tvrzená pasiva pozůstalosti spornými ve smyslu ustanovení § 173 věty […]
Dodatečné schválení právního jednání spočívajícího v podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy ze strany dědiců zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2633/2025, ze dne 12. 2. 2026: Nejvyšší soud se otázkou následků podání žaloby osobou bez zástupčího oprávnění jménem původního žalobce zabýval v usnesení ze dne 16. 10. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2258/2024. V tomto řízení žalobu na náhradu nemajetkové újmy podal bez zástupčího oprávnění jménem zůstavitele za […]
Rozdílné závěry znalců z oblasti psychiatrie při hodnocení duševního stavu zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2647/2025, ze dne 25. 2. 2026: Není ničím výjimečným, že znalci z odvětví psychiatrie posuzují jednání mnohdy již nežijící osoby v inkriminovaném období i při absenci její zdravotní dokumentace vztahující se k posuzovanému období. To však neznamená, že i v těchto případech nelze dospět ke znaleckému závěru, že […]
Odpovědnost státu za škodu způsobenou ztrátou závěti ze strany soudu
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 19 Co 187/2024, ze dne 18. 9. 2024: (i) K nesprávnému úřednímu postupu Odvolací soud v této souvislosti doplňuje, že závěť ze dne [datum] byla sepsána za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák. a zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) […]
Ochrana práv oprávněného dědice dle § 189 odst. 2 z. ř. s.
Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 23 Co 271/2024, ze dne 9. 10. 2024: Současná právní úprava (od 1. 1. 2014) neobsahuje pozitivní hmotněprávní úpravu ve vztahu k žalobě a ochraně práv oprávněného dědice, a to pouze s výjimkou jediného ustanovení uvedeného v § 189 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení […]
Svědkyně závěti nebyly schopny podat věrohodné svědectví, na základě něhož by soud mohl o existenci skutkového stavu předpokládaného ustanovením § 1534 o.z.
Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 243/2024, ze dne 31. 10. 2024: Pro právní posouzení v pozůstalostním řízení předložené závěti se svědky je nutno prokázat takové skutkové okolnosti, které vedou k závěru o existenci takového skutkového stavu věci, z něho lze jednoznačně dovodit, že byly splněny zákonné podmínky pořízení závěti dle § […]
Nelze kombinovat hollografní závěť a závěť allografní
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 111/2024, ze dne 11. 9. 2024: Odvolací soud se ztotožňuje s názorem okresního soudu, že závěť zůstavitele ze dne [Anonymizováno] nesplňuje náležitosti ustanovení § 1533 o. z., neboť celá nebyla napsána vlastní rukou zůstavitele (z téhož důvodu byla neplatná i podle § 476a zákona č. 40/1964 Sb., občanského […]
Nevěrohodné svědectví svědků u allografní závěti
Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 236/2024, ze dne 14. 11. 2024: Jak již bylo vysvětleno v důvodech tohoto rozhodnutí výše, v té situaci, kdy posuzovanou závěť v prosté allografní formě zůstavitel nenapsal vlastní rukou, měl jí pouze vlastní rukou podepsat, tak sama o sobě tato listina (na rozdíl od holografní závěti) […]
Z výpovědí svědků je zřejmé, že zůstavitel před nimi (současně přítomnými) způsobem nevzbuzujícím pochybnosti neprojevil, že listina, kterou posléze podepsaly, obsahuje právě a jen jeho poslední vůli
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 25 Co 263/2024, ze dne 12. 12. 2024: K žalobcově námitce, že zůstavitel nemusí vůli projevit jen určitými slovy, odvolací soud uvádí, že ze znění právní úpravy nelze skutečně důvodně dovozovat, že by zůstavitel musel před dvěma svědky současně přítomnými projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli, […]
Dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti tak nelze mít za takovou právní skutečnost, kterou by poměry spoluvlastníků, včetně vzniku spoluvlastnictví samotného, nebo překupní právo nemohli spoludědici svojí dohodou od počátku ovlivnit, neboť obojí lze učinit předmětem dohody o rozdělení pozůstalosti
Rozsudek Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě sp. zn. 54 Co 13/2024, ze dne 23. 7. 2024: Zřejmý opak těchto posledně uvedených závěrů soudu prvního stupně lze předně dovodit již jen z ustanovení § 1696 věty druhé o. z., podle kterého lze dohodou zřídit i věcné břemeno nebo zástavní či jiné věcné právo, […]
