Rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 16 Co 111/2024, ze dne 11. 9. 2024:
Odvolací soud se ztotožňuje s názorem okresního soudu, že závěť zůstavitele ze dne [Anonymizováno] nesplňuje náležitosti ustanovení § 1533 o. z., neboť celá nebyla napsána vlastní rukou zůstavitele (z téhož důvodu byla neplatná i podle § 476a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, účinného v době sepsání závěti, dále jen obč. zák.). Odvolací soud nesouhlasí s názorem žalovaných, že takový závěr znamená, že by možné téměř jakoukoliv holografní závěť transformovat na allografní tím, že by další osoba do závěti dopsala text svojí rukou. Ze závěti zůstavitele ze dne [Anonymizováno] totiž jasně vyplývá, že další text závěti již psát vlastní rukou nechtěl („dále musí psát dcera, jelikož nevidím dobře a mám tvrdou ruku a nemohu psát“), a proto je třeba závěť zůstavitele ze dne [Anonymizováno] považovat za závěť allografní[Anonymizováno]
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 21 Cdo 5591/2015 přijal a odůvodnil závěr, že „Podpis zůstavitele, jako formální náležitost zákonem stanovená jednak pro písemné právní jednání dle ustanovení § 561 odst. 1 věty první o.z., jednak pro prostou allografní závěť dle ustanovení § 1534 o.z., musí být umístěn na konci textu závěti tak, aby jím byl kryt (stvrzen) projev vůle zůstavitele vyjádřený v závěti, zejména obligatorní náležitost každé závěti – povolání jedné či více osob za dědice, aby tím byla vyloučena možnost doplnění závěti zůstavitele v rozporu s jeho vůlí; v rozsahu, v němž by projev vůle zůstavitele v závěti nebyl kryt jeho podpisem, by nemohl mít účinky zamýšlené zůstavitelem (především pořízení o svém majetku), ale mohl by sloužit pouze k vysvětlení vůle zůstavitele.“, což lze analogicky vztáhnou i na holografní závěť. Jinak řečeno, aby úvodní část závěti zůstavitele datované [Anonymizováno], bylo možno považovat za holografní závěť, musela by být bezprostředně poté co zůstavitel přestal psát vlastní rukou, být zůstavitelem vlastnoručně podepsána, což se nestalo.
Odvolací soud však nesouhlasí s názorem okresního soudu, že zůstavitel byl osobou, která v době pořízení závěti nebyla schopna psát. Z konstantní judikatury vyplývá, že se musí jednat o dlouhodobou neschopnost, např. po úrazu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2006 sp. zn. 21 Cdo 2203/2006 – Jen takový zůstavitel, jemuž zdravotní nebo jiná překážka objektivně znemožňuje číst nebo psát, může platně pořídit závěť ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. (§ 40 odst. 1 obč. zák.).), což u zůstavitele ke dni sepisu závěti (29. 7. 2010) splněno nebylo, když závěť začal sepisovat vlastní rukou. Závěť zůstavitele ze dne [Anonymizováno] je proto třeba posuzovat jako prostou allografní závěť ve smyslu § 1534 o. z. (resp. podle § 476b obč. zák.).
Závěť zůstavitele ze dne [Anonymizováno] přesto nesplňuje náležitosti ustanovení § 1534 o. z., neboť zůstavitel výslovně neprohlásil (neprojevil) před dvěma svědky současně přítomnými, že listina obsahuje jeho poslední vůli (z téhož důvodu byla neplatná i podle § 476b obč. zák.). Ze závěti zůstavitele ze dne [Anonymizováno], jakož i z tvrzení žalovaných, vyplývá, že sepisu listiny byly přítomny čtyři osoby – [Jméno zainteresované osoby 3/0] (dcera zůstavitele a závětní dědička), [tituly před jménem] [jméno FO], nyní [jméno FO] (vnučka zůstavitele a závětní dědička), [jméno FO] (tchýně [Jméno zainteresované osoby 3/0]) a [jméno FO] (známý [jméno FO]). Podle § 1540 odst. 1 o. z. (resp. podle § 476f obč. zák.) nejsou způsobilí svědčit (nemohou být svědky závěti) dědicové a osoby jim blízké. [Jméno zainteresované osoby 3/0] jako dcera zůstavitele a závětní dědička, a [tituly před jménem] [jméno FO], nyní [jméno FO], jako vnučka zůstavitele a závětní dědička, proto nejsou (nemohou být) způsobilými svědky závěti zůstavitele ze dne [Anonymizováno] bez dalšího, když jsou současně osobami blízkými i vůči ostatním žalovaným jako svým sestrám a neteřím, resp. sestřenicím a tetám. Z účastnické výpovědi [Jméno zainteresované osoby 3/0] pak vyplývá, že [jméno FO] byla v době sepisu závěti ([Anonymizováno]) i dále osobou blízkou [Jméno zainteresované osoby 3/0] i [tituly před jménem] [jméno FO], nyní [jméno FO], a [Anonymizováno] (dcera [Jméno zainteresované osoby 3/0] a vnučka [jméno FO]), tedy není (nemůže být) způsobilým svědkem závěti zůstavitele ze dne [Anonymizováno] minimálně ve vztahu k [Jméno zainteresované osoby 3/0], [tituly před jménem] [jméno FO], nyní [jméno FO], a [Anonymizováno] bez dalšího. Odvolací soud má však za to, že [jméno FO] byla v době sepisu závěti ([Anonymizováno]) osobou blízkou i k ostatním žalovaným, s ohledem na jejich, výše popsaný, blízký příbuzenský vztah. Způsobilým svědkem tak zůstal toliko [jméno FO].
Odvolací soud dále nesouhlasí s názorem žalovaných, že lze zhojit nedostatky závěti zůstavitele ze dne [Anonymizováno] takovým výkladem, že část závěti psaná vlastní rukou zůstavitele je platná dle ustanovení § 1533 o. z., a vnučky zůstavitele (žalované 3 až 6) jsou dědičkami ze závěti po zůstaviteli. A dále tím, že část psaná jinou osobou, než zůstavitelem je platná jako obecná allografní závěť podle ustanovení § 1534 o. z., a dcery zůstavitele (žalované 1, 2 a 7) jsou dědičkami ze závěti po zůstaviteli, když je jako svědek uvedena [jméno FO], které není ničeho zůstavováno a je toliko osobou blízkou (babičkou) k žalovaným 5 a 6, tedy vnučkám svědkyně závěti a zároveň vnučkám zůstavitele. Tato relativní nezpůsobilost má být pak zhojena v souladu s ustanovením § 1540 odst. 2 o. z. skutečností, že ustanovení ve prospěch vnuček zůstavitele je napsáno vlastní rukou zůstavitele („…si po svojí smrti přeji, aby moje úspory byly dány mým vnučkám“), a tím, že jsou jako svědci uvedeny žalovaná 2 a 5, kdy tyto jsou relativně nezpůsobilé pouze ohledně toho, co se zůstavuje jim nebo osobám jim blízkým. Jak již odvolací soud shora uvedl, závěť zůstavitele ze dne [Anonymizováno] je třeba jako celek považovat za prostou allografní závěť vůči všem dědicům (žalovaným), a nelze jednu část (a to ještě neukončenou větu) považovat za platnou holografní závěť dle ustanovení § 1533 o. z. vůči části dědiců (žalované 3 až 6), a druhou část považovat za platnou allografní závěť dle ustanovení § 1534 o. z. vůči zbývající části dědiců (žalované 1, 2 a 7) s tím, že svědkem závěti je [jméno FO]. Taktéž nelze aplikovat ustanovení § 1540 odst. 2 o. z., neboť se jedná o neukončenou větu zůstavitele, a nikoliv o ucelený vlastnoruční projev zůstavitele (který navíc z logiky věci by měl být samostatně zůstavitelem podepsán, kdy lze podpůrně odkázat na výše citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 21 Cdo 5591/2015). Závěr okresního soudu o neplatnosti závěti zůstavitele datované [Anonymizováno] tak obstojí.
