Dosud jsme se věnovali především odpovědnosti dědiců. Zákon ale pamatuje i na ochranu samotných věřitelů zůstavitele, a to hned dvěma zvláštními instituty – přednostním uspokojením ze zajištění a takzvaným odloučením pozůstalosti.
Přednost zajištěných věřitelů
Pokud byl dluh zůstavitele zajištěn majetkem patřícím do pozůstalosti – typicky zástavním právem k nemovitosti, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva – může být tento dluh uspokojen přímo ze zajištění i po smrti zůstavitele a po skončení řízení o pozůstalosti, pokud to věřitel důvodně požaduje. Dědic, který takový zajištěný majetek zdědil a majetek byl následně zpeněžen k uspokojení věřitele, si hodnotu takto použitého majetku do své celkové odpovědnosti (do ceny nabytého dědictví) započítá vždy přednostně, podle příslušné skupiny pohledávek. Ostatní věřitele pak uspokojuje už jen ze zbytku ceny nabytého dědictví. Stejný postup se uplatní i tehdy, pokud dědic sám ze svého majetku uhradil dluh, a tím způsobil zánik zajišťovacích práv váznoucích na zděděném majetku.
Odloučení pozůstalosti jako ochrana proti zadluženému dědici
Zvláštní situace nastává, pokud je některý z dědiců sám osobně výrazně zadlužen a hrozí, že by po splynutí pozůstalostního majetku s jeho vlastním, již dříve zatíženým majetkem, měli pozůstalostní věřitelé horší vyhlídky na uspokojení svých pohledávek, než kdyby se domáhali plnění jen z čistého pozůstalostního jmění. Pro takový případ zákon umožňuje zůstavitelovu věřiteli navrhnout takzvané odloučení pozůstalosti – tedy oddělení pozůstalostního majetku (nebo jeho části) od ostatního majetku dědice, a to konkrétně za účelem ochrany pozůstalostních věřitelů před konkurencí s osobními věřiteli zadluženého dědice.
Jak odloučení funguje v praxi
Rozhodne-li soud o odloučení pozůstalosti nebo její části, může se věřitel, který odloučení navrhl, domáhat splnění svého dluhu jen vůči dědici, který nabyl odloučený majetek, a to výhradně z tohoto odděleného majetku. Zde přitom není rozhodné, jak vysoká je cena nabytého dědictví u dědice, kterému jinak svědčí výhrada soupisu – celý odloučený majetek slouží prioritně k uspokojení tohoto konkrétního věřitele. Naopak uspokojení věřitele z jiného, neodloučeného majetku dědice je v takovém případě vyloučeno.
Právo věřitele podílet se na soupisu pozůstalosti
V souvislosti s ochranou věřitelů stojí za zmínku i to, že zůstavitelův věřitel, který navrhuje odloučení pozůstalosti, má právo navrhnout také provedení soupisu pozůstalosti a být mu osobně přítomen, včetně práva klást otázky nebo vznášet připomínky. Bez důkladné inventarizace majetku by totiž institut odloučení pozůstalosti nemohl plnit svůj účel.
Naše doporučení
Institut odloučení pozůstalosti bývá v praxi poněkud opomíjeným nástrojem, přitom může věřitelům zůstavitele poskytnout velmi účinnou ochranu právě v situacích, kdy je některý z dědiců sám osobně předlužen. Pokud jste věřitelem zůstavitele a obáváte se, že by se Vaše pohledávka po přechodu majetku na zadluženého dědice mohla stát obtížně dobytnou, nebo naopak jste dědicem, vůči kterému bylo odloučení navrženo, doporučujeme situaci probrat s advokátem specializovaným na dědické právo – včasná reakce zde může rozhodovat o výsledku celé věci.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
