Kdo dědí ve třetí dědické třídě a kdy vůbec přijde na řadu

Ve třetí dědické třídě dědí stejným dílem sourozenci zůstavitele a takzvaná spolužijící osoba, tedy ten, kdo se zůstavitelem žil nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a z tohoto důvodu o ni pečoval nebo byl na zůstavitele výživou odkázán – stanoví to § 1637 občanského zákoníku. Tato třída nastupuje teprve tehdy, nedědí-li manžel ani žádný z rodičů zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců, jeho podíl přechází stejným dílem na jeho vlastní děti, tedy synovce a neteře zůstavitele. Vysvětlíme, kdo do třetí třídy přesně patří, kdy je vůbec otevřena a proč se dědicové v praxi neshodnou už na tom, kdo do ní spadá.

Podmínka, bez které se třída vůbec neotevře

Zákon váže nástup třetí třídy na jedinou podmínku: nedědí-li manžel ani žádný z rodičů zůstavitele. Notář jako soudní komisař tuto podmínku musí v každém řízení nejprve ověřit – teprve poté má smysl zjišťovat okruh sourozenců a spolužijících osob. Dokud existuje byť jediný žijící rodič ochotný a schopný dědit, sourozenci ani spolužijící osoba se k dědictví vůbec nedostanou.

Kdo do třídy patří a jak spolu dědicové soutěží

Do třetí třídy patří dvě skupiny osob: sourozenci zůstavitele (případně jejich děti právem reprezentace) a spolužijící osoba. Kterýkoli sourozenec, dítě sourozence nebo spolužijící osoba přitom může dědit i samostatně – není podmínkou, aby dědili společně nebo aby byla naplněna celá skupina. Stačí, že v konkrétním případě splňuje podmínky alespoň jedna z těchto osob.

Dědění sourozenců, jejich dětí nebo spolužijící osoby ve třetí třídě zároveň vylučuje dědění z dalších, vzdálenějších tříd. Pokud tedy alespoň jedna osoba z třetí třídy dědí, čtvrtá, pátá ani šestá třída se už neotevírají.

Sourozenci: pokrevní i vzniklí osvojením

Sourozenci a jejich dětmi se rozumí zůstavitelovi příbuzní v takzvané pobočné linii – tedy nikoli přímí předci nebo potomci, ale příbuzní odvozeni od společného předka. Nerozhoduje, zda příbuzenský vztah vznikl na základě pokrevního pouta, nebo osvojením. Podrobněji se vztahu mezi sourozenci, jejich prokazování a vlivu osvojení věnujeme v navazujícím článku.

Proč otevření třídy bývá sporné

V praxi se spory netýkají jen výše podílů, ale často už samotné otázky, zda je třída vůbec otevřena. Typicky jde o situace, kdy je nejasné, zda některý z rodičů zůstavitele skutečně nežije nebo zda platně odmítl dědictví, případně kdy si pozůstalí neuvědomí, že určitá osoba splňuje podmínky spolužijící osoby a měla by být do řízení zahrnuta. Notář bez aktivní součinnosti dědiců takové skutečnosti sám dohledá jen obtížně.

Pokud řešíte dědictví zůstavitele bez dětí, bez manžela nebo bez žijících rodičů, doporučujeme nechat si okruh oprávněných osob posoudit advokátem ještě předtím, než notář řízení uzavře – dodatečná náprava pravomocného rozhodnutí je vždy složitější než správné vymezení dědiců od začátku.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek