Dědický podíl ve třetí dědické třídě se počítá podle vzorce 1/(s+y), kde s je počet sourozenců zůstavitele a y počet spolužijících osob – všichni dědicové „v první řadě“ tak dědí stejným dílem podle hlav. Zkomplikuje se to ve chvíli, kdy některý ze sourozenců nedědí: jeho podíl se buď uvolní ve prospěch ostatních dědiců, nebo na něj právem reprezentace nastoupí jeho děti. Na konkrétních příkladech ukážeme, jak se podíl počítá, co je takzvaný uvolněný dědický podíl a proč skutečně vyplacená částka může být nižší, než by odpovídalo prostému výpočtu podle zákona.
Základní vzorec a jeho logika
Dědicové třetí zákonné dědické třídy, kteří nastupují přímo, nikoli právem reprezentace, dědí všichni stejným dílem in capita – tedy podle počtu hlav, nikoli podle větví rodiny. Zůstavitel bez dětí, bez manžela a bez žijících rodičů zanechal dva sourozence a jednu spolužijící osobu (druha). Podle vzorce 1/(s+y) = 1/(2+1) připadne každému z nich jedna třetina pozůstalosti.
Co se stane, když sourozenec nedědí
Nedědí-li některý z povolaných dědiců, jeho dědický podíl se uvolní. S uvolněným podílem mohou nastat tři různé situace: mohou do něj právem reprezentace nastoupit děti dotyčného sourozence (synovci a neteře zůstavitele), může se o něj poměrně zvětšit podíl ostatních dědiců, nebo – nedědí-li nikdo z třetí třídy vůbec – dojde k dědění z následující dědické třídy.
Příklad: reprezentace dětmi sourozence
Sourozenec zůstavitele měl dědit jednu třetinu pozůstalosti, ale nedědí a zanechal tři vlastní děti. Jeho třetina se rozdělí rovným dílem mezi tyto tři děti – každému synovci či neteři připadne jedna devítina pozůstalosti (tedy jedna třetina z jedné třetiny).
Příklad: zvětšení podílů ostatních
Pokud sourozenec, který nedědí, vlastní děti nemá, jeho podíl se rozdělí mezi zbývající dědice tak, jako by tento sourozenec vůbec nebyl povolán. Měli dědit tři sourozenci, jeden z nich ale nedědí a nemá děti – při výpočtu se počítá jen se dvěma zbývajícími sourozenci, kteří si podíl mezi sebe rovnoměrně rozdělí.
Kombinace obou situací
Zvětšení podílu může nastat i současně s reprezentací – třeba když jeden ze tří synovců nastoupivších na místo svého rodiče sám nedědí. V takovém případě se nezvětšují podíly všech dědiců, ale jen těch, kteří do konkrétního uvolněného podílu nastupují. Ze tří synovců a neteří se tak počítá jen se dvěma, kteří si mezi sebe rozdělí podíl svého rodiče rovným dílem – každému připadne jedna šestina namísto původní jedné devítiny.
Skutečně vyplacená částka může být jiná
Zákonný dědický podíl vypočtený podle vzorce nemusí odpovídat tomu, co dědic reálně obdrží. Na výslednou částku mohou mít vliv další instituty: započtení na dědický podíl podle § 1658 a násl. (pokud dědic od zůstavitele již dříve něco obdržel), vypořádání vyplývající z péče dědice o zůstavitele podle § 1693 odst. 3, nebo dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti podle § 1695, 1696 a 1698, kterou si mohou dědicové sjednat i odlišné rozdělení, než jaké vyplývá ze zákona.
Výše skutečně nabytého podílu má dále vliv na rozsah povinnosti dědice hradit dluhy zůstavitele, a to podle toho, zda dědic uplatnil výhradu soupisu pozůstalosti dle § 1704 až 1707 – bez ní totiž dědic odpovídá za dluhy zůstavitele v plném rozsahu, bez ohledu na výši svého podílu.
Proč se vyplatí nechat výpočet ověřit
Kombinace uvolněných podílů, reprezentace přes více generací a dohod mezi dědici znamená, že ani zdánlivě jednoduchý vzorec nelze bezpečně použít bez přesného přehledu o tom, kdo v okamžiku smrti zůstavitele žil, kdo dědictví odmítl a jaké dohody dědicové případně uzavřeli. Chybný výpočet zjištěný až po pravomocném potvrzení dědictví se napravuje výrazně obtížněji než správné nastavení podílů od začátku – proto doporučujeme nechat si výpočet u složitějších rodinných konstelací předem posoudit advokátem.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
