Pravidlo o několikerém příbuzenství ve třetí dědické třídě

Pravidlo o několikerém příbuzenství znamená, že dědic příbuzný se zůstavitelem z více než jedné strany má nárok na dědický podíl z každé z těchto stran zvlášť. Ve třetí dědické třídě se ovšem u samotných sourozenců zůstavitele neuplatní – plnorodí i polorodí sourozenci dědí stejně velký podíl. Uplatnit se naopak může u synovců a neteří, kteří nastupují právem reprezentace po dvou různých sourozencích zůstavitele současně. Vysvětlíme, proč je rozdíl mezi sourozenci a jejich dětmi v tomto ohledu zásadní, a ukážeme si i zvláštní případ, kdy je spolužijící osoba zároveň synovcem nebo neteří zůstavitele.

Proč se pravidlo neuplatní u sourozenců

Dalo by se čekat, že plnorodý sourozenec, příbuzný se zůstavitelem přes oba rodiče, bude mít dvojnásobný podíl oproti polorodému, příbuznému jen přes jednoho z nich. Zákon to tak ale nekonstruuje: sourozenci zůstavitele jsou povoláni k dědění jako skupina příbuzných v určitém stupni příbuzenství „v první řadě“, nikoli tím, že by nastupovali do podílů po jednotlivých rodičích zůstavitele.

Sourozenci totiž nedědí odvozeně po otci a po matce zůstavitele – nejde tedy o souběh dvou samostatných dědických titulů, ale o jediné postavení sourozence. Z tohoto důvodu není účelem úpravy dědění sourozenců rozlišovat mezi plnorodými a polorodými, a pravidlo o několikerém příbuzenství se zde nepoužije.

Kde se naopak uplatnit může: synovci a neteře

U synovců a neteří je situace jiná. Ti nejsou povoláni samostatně „v první řadě“ určením vlastního stupně příbuzenství, ale nastupují právem reprezentace do podílu po svém rodiči, tedy po sourozenci zůstavitele. Pokud by konkrétní synovec nebo neteř byli takto oprávněni nastoupit po dvou různých sourozencích zůstavitele současně, pravidlo o několikerém příbuzenství se uplatní a jejich podíl se zdvojnásobí.

To může nastat, pokud měl zůstavitel dva polorodé sourozence odlišného pohlaví, kteří spolu (aniž by byli navzájem příbuzní) měli společné dítě. Pokud by oba tito sourozenci po zůstaviteli nedědili, jejich společné dítě by právem reprezentace nastoupilo do podílu po obou svých rodičích zároveň, a mělo by tak dvojnásobný podíl oproti ostatním synovcům a neteřím zůstavitele, jejichž rodiče by sourozenci zůstavitele nebyli oba dva.

Podobně se pravidlo může uplatnit i v případě příbuzenství založeného incestem – pokud by dva plnorodí sourozenci zůstavitele měli společné dítě, toto dítě by nastupovalo do obou dědických podílů po svých rodičích zároveň.

Spolužijící osoba a pravidlo o několikerém příbuzenství

U spolužijící osoby se pravidlo o několikerém příbuzenství neuplatní vůbec, protože nededí z důvodu příbuzenského vztahu k zůstaviteli, ale z důvodu společného soužití. I kdyby byla se zůstavitelem zároveň příbuzná, dědí jen z jednoho z těchto důvodů, nikoli z obou zároveň – jinak by byl narušen požadavek spravedlivého rozdělení pozůstalosti mezi ostatní dědice.

Zvláštní situace nastává, je-li spolužijící osoba zároveň synovcem nebo neteří zůstavitele. Taková osoba může nabývat dědický podíl z obou těchto důvodů současně – nejde ale o případ několikerého příbuzenství, protože jeden z důvodů (spolužití) není založen na příbuzenství vůbec. Pokud tedy sourozenec zůstavitele, jehož je tato osoba dítětem, sám nedědí, spolužijící synovec nebo neteř nastoupí právem reprezentace do jeho podílu a zároveň si ponechá vlastní podíl náležející mu jako spolužijící osobě.

Opačně to ale neplatí: je-li spolužijící osobou přímo sourozenec zůstavitele, dědí jen jako sourozenec. Příbuzenský vztah má v takovém případě přednost před společným soužitím a ke kumulaci obou nároků nedochází.

Proč tahle otázka bývá v praxi přehlížená

Pravidlo o několikerém příbuzenství se v běžných rodinných konstelacích neuplatní a řada dědiců o jeho existenci ani neví. Tam, kde ale v rodině existují polorodí sourozenci se společnými dětmi, nebo kde je jedna osoba zároveň příbuzným i spolužijící osobou, může jeho opomenutí znamenat výrazně nesprávný výpočet podílu. Doporučujeme nechat si takové rodinné konstelace posoudit advokátem, než notář dědické řízení uzavře.

Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek