Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 111/2023, ze dne 23. 3. 2023: Účelem správy pozůstalosti je postarat se o zůstavitelem zanechaný majetek do doby, než je pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, tak, aby byl tento majetek zachován pro dědice, popř. věřitele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1286/2021). Právní úprava správy […]
Povinnost mlčenlivosti advokáta, který sepisoval závěť
Rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 24 Co 375/2006, ze dne 19. 10. 2006: Námitku žalobkyně uvedenou v jejím vyjádření k odvolání odvolací soud zhodnotil jako nedůvodnou. Soud I. stupně postupoval správně, pokud vyslechl JUDr. J. Č. a JUDr. M. N., aniž by je zprostil povinnosti mlčenlivosti ve smyslu ust. § 21 odst. 2 […]
Obecně k vydědění
Nepominutelný dědic se vylučuje ze zákonné dědické posloupnosti. Osobami, které lze vydědit, mohou být výlučně zůstavitelovi nepominutelní dědicové, kterými jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Vydědit lze za určitých podmínek i nezletilého. Vydědit nelze nikoho jiného než zůstavitelova potomka, nelze tedy vydědit například manžela, rodiče, sourozence apod. Tyto osoby lze však zbavit […]
Stát s účinností od 1. 1. 2014 odpovídá za dluhy zůstavitele celým svým majetkem a nikoliv jen majetkem z pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též obč. zák.), to je do 31. 12. 2013, se dospělo k závěru, že zůstavitelovi věřitelé nemají možnost se v případě odúmrti domáhat uspokojení svých pohledávek z jiného majetku státu (než toho, který […]
Nerozlučné postavení dědiců v právní úpravě účinné od 1. 1. 2014
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: V době od smrti zůstavitele až do rozhodnutí o dědictví pravomocným usnesením soudu tu nemůže být jistota, s jakým výsledkem řízení o pozůstalosti skončí (zejména kdo se stane zůstavitelovým dědicem a jak bude vypořádáno dědictví mezi více zůstavitelovými dědici). Zanechal-li zůstavitel více […]
Lze zahrnout do pasiv pozůstalosti i příslušenství dluhu přirostlé po smrti zůstavitele a provést likvidaci pozůstalosti v případě, že v důsledku tohoto postupu pasiva převýší aktiva pozůstalosti, ačkoliv ke dni úmrtí zůstavitele pozůstalost předlužena nebyla
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též obč. zák.), to je do 31. 12. 2013, se dospělo k závěru, že zůstavitelovi věřitelé nemají možnost se v případě odúmrti domáhat uspokojení svých pohledávek z jiného majetku státu (než toho, který […]
Započtení daru předka na dědický podíl potomka bez práva reprezentace
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3365/2022, ze dne 29. 3. 2023: Projednávaná věc spočívá na řešení otázky, zda podle ustanovení § 1664 o. z. ve spojení s ustanovením § 1660 odst. 2 o. z. lze na dědický podíl dědice započíst plnění, které obdržel dědicův předek, i když dědické právo tohoto dědice nevyplývá z […]
Účast všech dědiců na dohodě o vypořádání dědictví
Rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 4/67, ze dne 16. 1. 1967: Státní notářství nemůže schválit dohodu o vypořádání dědictví, jestliže se jí přímo neúčastní všichni dědici. To platí i tehdy, když některý dědic, který dědictví neodmítl, prohlásil na počátku řízení, že se jej vzdává ve prospěch ostatních dědiců.
Vliv vypořádání dluhu zůstavitele dohodou dědiců na věřitele
Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky sp. zn. 4 Cz 63/74, ze dne 27. 12. 1974: Vypořádává-li se pohledávka věřitele vůči zůstaviteli v řízení o dědictví rozhodnutím státního notářství ( § 483 a § 484 odst. 3 o. z. i § 39 odst. 3 not. ř.) nebo dohodou dědiců, je věřitel zůstavitele vždy účastníkem té […]
Zrušení podílového spoluvlastnictví před uzavřením dohody o vypořádání dědictví
Rozsudek Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky sp. zn. 1 Cz 139/76, ze dne 26. 1. 1977: Pred právoplatným skončením konania o dedičstve nemôže súd rozhodovať o zrušení a vyporiadaní podielového spoluvlastníctva k veciam po poručiteľovi medzi viacerými dedičmi s poukazom na to, že nadobudli vlastníctvo k týmto veciam smrťou poručiteľa podľa veľkosti dedičských podielov.
