Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 191/2025, ze dne 25. 9. 2025:
V projednávané věci zůstavitelka ve svém pořízení uvedla, že nezanechala dědiců. Při dispozici s majetkem v pozůstalosti počítá se svou sestrou [jméno FO], výslovně ji jmenuje vykonavatelkou závěti, svěřuje jí dispozici s movitými věcmi v bytě. Negativní závětí postihuje svého bratra [jméno FO]. Ten ovšem zemřel dne [datum]. Podle ustanovení § 1649 o. z. platí, že 1) prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť; 2) stejným způsobem může zůstavitel prohlásit o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí zákonná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude.
Komentář autora Adama Talandy, publikovaný v beck-online https://app.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembsgjpwk5tlgi4c443cl4zdamjsl44dsx3qmyytmnbz&refSource=sea rch& ols=&searchType=normal&searchScope=all, k tomu říká: Pořídil-li zůstavitel pouze negativní závěť, uplatní se dědění ze zákona, ze kterého jsou přirozeně vyloučeni dědicové podle negativní závěti. Zda v takovém případě na místo vyloučeného dědice ze zákona nastoupí jeho potomci, záleží jednak na tom, zda jde o případ, kdy potomci mohou nastoupit „na místo“ svého předka, kdy se na základě práva reprezentace stávají dědici na místo svého předka (tj. podle § 1637 odst. 2, anebo § 1640 odst. 2), a jednak na zůstavitelově vůli; zůstavitel může výslovně stanovit, že například nedědí jeho bratr, ale že se toto vyloučení již nevztahuje na bratrovy děti. Lze souhlasit (s Talandou), že není-li vůle zůstavitelem dostatečně určitě projevena, analogicky se uplatní úprava v § 1646 odst. 3 a vyloučení z dědického práva se bude vztahovat i na potomky vyloučeného dědice (Fiala, Drápal. Komentář k občanskému zákoníku 2019, s. 105–106.). Ustanovení § 1646 odst. 3 o. z. pak praví: Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.
