Rozsudek Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 12 C 85/2021, ze dne 23. 10. 2023:
Soud z výslechů žalobce a) (syna zůstavitele), žalované 1) (přítelkyně zůstavitele), svědkyně [jméno] [příjmení] (bývalé manželky zůstavitele) a svědkyně [jméno] [příjmení] (matky zůstavitele) neučinil žádné dílčí skutkové zjištění týkající se tvrzeného zdravotního stavu zůstavitele. Vyslechnuté osoby odpovídaly stran popisu zdravotního stavu zůstavitele v období krátce před či po sepisu závěti, diametrálně odlišně a každá z nich z laického pohledu vnímala tehdejšího chování zůstavitele plynoucí z jeho tehdejšího zdravotní stavu jinak. Takové subjektivní laické rozdílné zhodnocení situace nemocného člověka, příbuzného, není ovšem v praxi nijak neobvyklé, neboť vždy je třeba zohlednit dva faktory. Prvním faktorem je, že příbuzní povětšinou nemají příslušné medicínské vzdělání, respektive nedisponují-li odborným vzděláním v daném oboru, vnímají vnější projevy zůstavitele povětšinou značně subjektivně, takže často se stává, že dochází v případě více osob, jež byly v inkriminovanou dobu v přítomnosti zůstavitele a měly možnost pozorovat jeho vnější projevy chování či případně nečinnost, k výrazným rozdílům v hodnocení jeho zdravotního (psychického) stavu. Druhým faktorem pak bývá možný zájem dotčených osob na tom, aby takové hodnocení, respektive sdělené poznatky z jimi učiněného subjektivního vnímání zůstavitele, vyznívaly ve prospěch jimi zaujímané skutkové, respektive hodnotící verze. Proto v případě hodnocení zdravotního stavu zůstavitele a verifikace toho, zda jeho zdravotní (psychický) stav z hlediska jeho ovládacích a rozpoznávacích schopností umožňoval učinit platné právní jednání, či nikoliv, povětšinou musí vycházet z odborného znaleckého medicínského posouzení zdravotního (psychického) stavu zůstavitele; k takové situaci došlo i v tomto případě.
K ad 28 soud zdůrazňuje, že sama okolnost, že notář [titul] [jméno] [příjmení] měl připraven notářský zápis o projevu vůle zůstavitele pořídit závěť, znamená pouze tu okolnost, že projev této poslední vůle měl být zůstavitelem učiněn v nemocničním zařízení na oddělení [anonymizováno], pročež v těchto případech bývá takový postup standardem s tím, že notář k vlastnímu aktu, jehož esenciální součástí je vlastnoruční podpis zůstavitele na předmětné listině, přistoupí jedině v případě, pakliže je bezpečně přesvědčen o tom, že zůstavitel je schopen svou poslední vůli projevit, je svéprávný (srov. § 1525 o. z.), a dále, že zůstavitel projev své poslední vůle činí s rozvahou, vážně a bez donucení.
Perfektní jednání notářský zápis sepisujícího notáře při pořízení závěti je přitom třeba presumovat, nikoliv vycházet z opačného předpokladu, že takový postup je zatížen vadným postupem. V tomto směru možno odkázat na přiměřené použití právního závěru plynoucího z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3404/2018, v němž dovolací soud mj. vyložil:„ lze rovněž presumovat, že v případě jakýchkoliv pochybností stran nestandardního (verbálního či neverbálního) chování toho kterého účastníka, jež by mohlo u konajícího notáře zavdávat pochybnosti o (podle dosavadní civilní úpravy) způsobilosti takového účastníka k právním úkonům, by za takovéto situace notář přistoupil (podle okolností případu) k další případné verifikaci a při setrvávajících pochybnostech (např. pokud by účastník svým chováním zjevně vykazoval známky duševní poruchy) by sepis zamýšleného notářského zápisu neprovedl.“
Jelikož se v řízení ani neprokázalo žalobní tvrzení, že zůstavitel v době sepsání závěti neviděl a tedy nemohl závěť sám přečíst, nebylo třeba, aby notář postupoval dle § 1536 o. z.
Soud tedy uzavírá, že zdravotní stav zůstavitele v době, kdy projevil svou poslední vůli – učinil závěť ad 12, jež byla sepsána formou notářského zápisu notářem [titul] [jméno] [příjmení] – mu jednoznačně umožňoval po právu platnou závěť učinit, neboť ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele v tento den, tj. [datum], nebyly zcela vymizelé, ani nebyly v převládající části snížené. Garantem toho, že zůstavitel po právu projevil svou poslední vůli – závěť – v tu dobu byl konající notář [titul] [jméno] [příjmení], který s ohledem na zůstavitelovo chování přistoupil k sepisu této závěti formou notářského zápisu, maje za to, že k tomu byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Z lékařského hlediska pak závěry znaleckého ústavu potvrzují to, že ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly prosty zásadních defektů, které by v předmětný den ovlivňovaly či ovlivnit mohly jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti při pořízení závěti dne [datum].