Rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. 15 C 37/2022, ze dne 12. 7. 2022:
Mezi účastníky bylo nesporné, že zemřelá před svou smrtí neurčila žádnou konkrétní osobu, jež má právo na vydání ostatků zemřelé. Dále na základě nesporných tvrzení účastníků je touto osobou žalobce jako dítě zemřelé, když manžel zemřelé tzv. předemřel. Právo na vydání ostatků zpopelněných těl zemřelých je podle obč. zák. přiznáno osobám uvedených v § 92 odst. 2 o. z. a to jen v případě, že ostatky již nejsou uloženy na veřejném pohřebišti. Dle zákona č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví má tedy nárok na vydání objednatel pohřebních služeb, což by byl 1. žalovaný, tento však v tomto předmětném řízení uvedl, že rozhodně nezpochybňuje právo žalobce na převzetí urny s ostatky zemřelé. Pouze se vyslovil, že očekává, že bude splněno přání babičky, aby byla uložena v rodinné hrobce, které před ním vyjádřila.
V daném případě soud žalobě částečně vyhověl, uložil žalovanému [číslo] tedy pohřební společnosti povinnost vydat urnu s ostatky zemřelé žalobci, který je osobou takto zákonem stanovenou dle § 92 odst. 2 o. z., navíc 2. žalovaný uvedl, že bude respektovat pravomocné rozhodnutí soudu a vydá urnu s ostatky zemřelé soudem určené osobě, soud tuto povinnost stanovil dle návrhu žalobce bez uvedení lhůty k plnění dle § 160 o.s.ř.