Ani sebelépe odůvodněné vydědění nebude mít žádný právní účinek, pokud nebude splňovat zákonem stanovené formální požadavky. V tomto článku se podíváme na to, jakými způsoby lze potomka vydědit a na co si dát při sepisování takového dokumentu pozor.
Tři cesty k vydědění
Zákon rozlišuje tři způsoby, jak lze nepominutelného dědice vyloučit z práva na povinný díl:
- Výslovné vydědění s uvedením důvodu (§ 1646 a 1647) – zůstavitel v prohlášení o vydědění nejen uvede, že potomka vyděďuje, ale zároveň popíše, který zákonný důvod a jakým konkrétním jednáním potomek naplnil.
- Výslovné vydědění bez uvedení důvodu (§ 1648) – zůstavitel potomka vyděďuje, aniž by musel uvádět proč. V takovém případě ale musí být existence zákonného důvodu teprve dodatečně prokázána, což přenáší důkazní břemeno na ostatní dědice.
- Vydědění mlčky a po právu (§ 1651) – zvláštní konstrukce, kdy zůstavitel ve své závěti nebo dědické smlouvě vědomě opomene nepominutelného dědice, o jehož existenci ví, a tento dědic se přitom dopustil něčeho, co naplňuje zákonný důvod vydědění. I bez výslovného prohlášení o vydědění se na takové opomenutí hledí, jako by k vydědění došlo.
Proč doporučujeme důvod vždy uvést
Ačkoli zákon zůstaviteli umožňuje důvod vydědění zamlčet – důvodová zpráva k tomu uvádí, že účelem vydědění je zbavit potomka práva na povinný díl, nikoli jej „denuncovat“ před širokou veřejností, která se s obsahem závěti může seznámit – v praxi jednoznačně doporučujeme důvod nejen uvést, ale co nejkonkrétněji popsat i jednání, kterým jej potomek naplnil. Usnadní to pozůstalostní řízení a výrazně to sníží riziko sporu.
Formální náležitosti
Prohlášení o vydědění musí splňovat stejné formální požadavky jako závěť a může být jejím součástí, případně sepsáno samostatně. Stejná pravidla platí i pro jeho zrušení.
Vydědění a povolání jiného dědice
V praxi doporučujeme prohlášení o vydědění vždy kombinovat s výslovným povoláním jiné osoby za dědice, ať už formou závěti, nebo dědické smlouvy. Odborná literatura se sice liší v názoru na to, zda samotné prohlášení o vydědění bez dalšího automaticky vylučuje potomka i z dědění podle zákonné posloupnosti, avšak vzhledem k této nejednotnosti je nejbezpečnější cestou, jak předejít pochybnostem, výslovně uvést jak to, že se dědic vylučuje z dědění podle zákonné posloupnosti, tak z práva na povinný díl, a současně povolat jinou osobu za dědice.
Časová platnost důvodu
Zopakujme klíčové pravidlo z prvního článku naší série: existence zákonného důvodu vydědění se posuzuje ke dni smrti zůstavitele, nikoli ke dni sepsání prohlášení. To znamená, že pokud zůstavitel v prohlášení o vydědění uvedl jeden důvod, ale v soudním sporu se ukáže, že tento konkrétní důvod nebyl zcela naplněn, může být přesto prokázán jiný zákonný důvod, který nastal později – Nejvyšší soud to potvrdil v rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 1777/2019 a výslovně tím překonal dřívější, přísnější závěr Krajského soudu v Plzni (sp. zn. 11 Co 433/2016).
Naše doporučení
Sepsání platného prohlášení o vydědění, které obstojí i po letech u soudu, vyžaduje nejen znalost hmotněprávních podmínek jednotlivých důvodů, ale i formální preciznost a promyšlenou strategii ohledně dalších dědiců a jejich potomků. Rádi Vám pomůžeme připravit dokument, který skutečně naplní Vaši vůli a minimalizuje riziko budoucího sporu mezi Vašimi blízkými.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
