K vadnému provádění dokazování výslechem svědků

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2285/2026, ze dne 22. 9. 2026

Podle § 126 odst. 3 o. s. ř. předseda senátu vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Klást otázky mají právo postupně předseda senátu, členové senátu, účastníci a znalci. Otázku položenou účastníkem nebo znalcem předseda senátu nepřipustí, jen jestliže nesouvisí s předmětem výslechu nebo naznačuje-li odpověď anebo je-li zejména předstíráním neprokázaných nebo nepravdivých skutečností klamavá; nepořizuje-li se o výpovědi záznam, uvede předseda senátu vždy v protokolu důvody, pro které otázka nebyla připuštěna.

Sugestivní (návodnou) ve smyslu § 126 odstavec 3 věta třetí o. s. ř. je taková otázka, která ve svém znění obsahuje či předpokládá odpověď, kterou má vyslýchaný teprve potvrdit, namísto aby zjišťovala jeho vlastní vjem nebo vzpomínku. Otázka uzavřená odpovědí „ano“ nebo „ne“ sice sama o sobě není sugestivní; návodná je tehdy, předjímá-li zjišťovanou skutečnost nebo žádanou odpověď. Tento obecný výklad vyslovil Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 3 Tdo 24/2025. Zákonodárce sice návodné a zavádějící otázky vztahuje výlučně k těm, jež kladou vyslýchanému jiné osoby, nežli soudce (předseda senátu), nicméně dovolací soud je přesvědčen, že tak zákonodárce činí v domnění, že soudce takovou otázku klást svědkovi v souladu se zákonem pravidelně nebude (ostatně srovnej základní zásadu, že postup soudu v občanském soudním řízení má vést ke spravedlivé [rozuměj zákonem stanovené] ochraně soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, a že postup soudu má být předvídatelný a ustanovení občanského soudního řádu mají být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání, srov. jeho § 1 a 6). Teleologie dané úpravy cílí k tomu, aby výslech svědka byl proveden procesně korektním způsobem s vyloučením nepřípustných dotazů, ať už je vyslýchanému klade kterákoliv osoba (soudce či státní zástupce nevyjímaje). Nejvyšší soud proto uzavírá, že § 126 odst. 3 o. s. ř. prostřednictvím jeho analogické aplikace míří i na otázky kladené svědkovi soudem (soudcem); ostatně lze odkázat na dále citovanou judikaturu soudu ochrany ústavnosti, která rovněž cílila na otázky kladené svědkovi soudem nebo na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 32 Cdo 1256/2018. Nejvyššímu soudu je navíc známo, že prakticky totožný názor navíc ohledně nepřípustnosti sugestivních otázek kladených soudcem svědkovi zaujal v jiné věci i tentýž odvolací senát, který rozhodoval o nyní podaném odvolání (viz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 11. 2022, sp. zn. 7 Co 878/2022), přesto z něj v projednávané věci odpovídající závěry nevyvodil.

Pouhé použití nevhodně (nezákonně) formulované otázky ještě bez dalšího neznamená, že k výpovědi jako celku nelze vůbec přihlížet. Jeho důsledkem však může být snížení její důkazní hodnoty, zejména směřovala-li otázka k okolnosti, kterou měl svědek popsat z vlastního vjemu, a stala-li se odpověď na ni podkladem rozhodných skutkových zjištění. Soud pak musí při hodnocení důkazů podle § 132 o. s. ř. velmi pečlivě uvážit průběh výslechu, obsah spontánní části výpovědi i to, zda svědek posléze reprodukoval vlastní vzpomínku, nebo toliko potvrdil soudem předloženou (oktrojovanou) verzi skutku. Stejně tak musí pečlivě vážit, zda i odpovědi na další otázky nesouvisely se skutečnostmi, která byly již dříve nepřípustně svědkovi soudem předestřeny.

Žalobkyně již v průběhu řízení a znovu v odvolání ústy své právní zástupkyně namítala, že při výslechu závětního svědka Nádravského a svědkyně Iralové, konaném 5. 12. 2023 (č. l. 42 a 43 a násl. procesního spisu) byly otázkami soudu předjímány právě okolnosti podstatné pro platnost alografní závěti, tj. zda zůstavitel listinu před svědky podepsal, zda výslovně prohlásil, že jde o jeho poslední vůli, a zda svědek mohl zůstavitele ztotožnit. Soud prvního stupně (věc rozhodující soudce) navíc od nezákonného způsobu provádění dokazování sugestivními otázkami neupustil, ačkoliv byl zástupkyní žalobkyně na nevhodnost (či přesněji procesní nezákonnost) svého počínání upozorněn [příkladem budiž otázka soudu na svědka: „Prohlásil před Vámi p. Václav Kalíšek, že tato listina (tj. alografní závěť – poznámka Nejvyššího soudu), do které jste teď nahlédl, obsahuje jeho poslední vůli?“, popř. na svědkyni: „Ta listina, kterou jsem Vám dal k nahlédnutí, prohlásil tedy p. Václav Kalíšek před Vámi výslovně, že tato listina je jeho poslední vůlí?“], přitom ani jeden ze svědků předtím neuvedl, že by zůstavitel cokoliv prohlašoval. Řečeno jinak: v soudem předkládaných otázkách již byly explicitně obsaženy skutečnosti, které teprve měly být z výslechu svědků zjištěny; na tom nic nezmění v protokolu o jednání reprodukovaný nesprávný názor soudce, že se táže na otázky formulované s odkazem na hypotézu příslušné hmotněprávní normy.

Na dané téma přitom i Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že vyslýchající orgán nesmí svědkovi či poškozenému podsouvat rozhodné okolnosti skutkového děje, nabízet mu možné skutkové scénáře ani jej vést sugestivními otázkami k určité odpovědi; nejasnosti ve výpovědi je třeba odstraňovat otázkami nenávodnými. Důkaz získaný výslechem, který je zatížen podstatnými vadami spočívajícími v kladení sugestivních otázek, může být absolutně neúčinný, a proto procesně nepoužitelný; vždy je však nezbytné posoudit charakter vady, její konkrétní dopad na obsah výpovědi a význam takto získaného poznatku pro výsledek řízení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 4. 2001, sp. zn. IV. ÚS 670/2000, či jeho nález ze dne 30. 5. 2024, sp. zn. II. ÚS 527/23).

Odvolací soud se při svém rozhodování omezil toliko na povšechný odkaz o údajné správnosti a úplnosti skutkových závěrů soudu prvního stupně, aniž se vypořádal s konkrétním průběhem výslechů a jeho vlivem na spolehlivost odpovědí svědků, tedy zda a případně v jakém rozsahu pro věc určující odpověď na sugestivní otázku kontaminovala možnost čerpat z dalších (návazných) odpovědí svědků. V tom spočívá nedostatek jeho přezkumného závěru, z čehož plyne, že závěr o bezvadně zjištěném skutkovém stavu prozatím neobstojí.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek