Vydědění potomka není jen otázkou vztahu mezi zůstavitelem a vyděděným – zásadně ovlivňuje i postavení jeho dětí, tedy vnoučat zůstavitele. A pokud se vyděděný domnívá, že k vydědění došlo neprávem, čeká jej specifická procesní cesta, kterou je dobré znát předem.
Osud potomků vyděděného záleží na jedné okolnosti
Zákon v § 1646 odst. 3 rozlišuje dvě situace podle toho, zda se vyděděný potomek dožije smrti zůstavitele:
- Pokud vyděděný potomek zůstavitele přežije, nedědí ani jeho vlastní potomci (vnoučata zůstavitele), ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Neuplatní se zde takzvané právo reprezentace, které jinak umožňuje dětem zemřelého nebo vyloučeného dědice nastoupit na jeho místo.
- Pokud se vyděděný potomek smrti zůstavitele nedožije (zemře dříve nebo současně se zůstavitelem), jeho vlastní potomci dědí normálně, s výjimkou těch, kteří byli sami samostatně vyloučeni z dědického práva.
Praktický důsledek první varianty bývá pro rodiny často překvapivý a citlivý – pokud otec vydědí svého syna a syn zůstavitele přežije, nemají na dědictví nárok ani vnoučata, tedy synovy děti, byť se samy ničeho nedopustily. Podle převažujícího výkladu jim přitom nenáleží ani povinný díl, protože se na ně právo reprezentace vůbec nevztahuje.
Jak se bránit, pokud si myslíte, že vydědění nebylo po právu
Pokud se domníváte, že jste byli vyděděni neoprávněně – tedy že zákonný důvod ve skutečnosti naplněn nebyl – je důležité vědět, že řízení o pozůstalosti vedené notářem jako soudním komisařem je v zásadě řízením nesporným. To znamená, že notář zpravidla není tím, kdo bude řešit skutkové spory o tom, zda byly podmínky vydědění naplněny. Nejvyšší soud to potvrdil v rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 2236/2020 – pokud existuje listina o vydědění, jejíž platnost vyděděný nezpochybňuje, ale pouze tvrdí, že důvody vydědění nejsou dány, nemá v pozůstalostním řízení postavení účastníka a jeho nárok se neřeší ani odkazem na podání žaloby podle § 170 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Cesta k obraně tedy vede přes samostatnou žalobu v civilním sporném řízení vůči osobám, které jsou povinny přispět na povinný díl. Teprve v tomto řízení soud jako předběžnou otázku posoudí, zda k vydědění skutečně došlo po právu, tedy zda byly naplněny zůstavitelem vyslovené nebo dědici prokazované zákonné důvody.
Na co si dát pozor při přípravě sporu
Vzhledem k tomu, že řízení o pozůstalosti samo o sobě otázku platnosti vydědění neřeší, je zásadní nepromeškat vhodný okamžik pro podání žaloby a od počátku shromažďovat důkazy prokazující, že tvrzený důvod vydědění nebyl naplněn – ať už jde o svědectví příbuzných, korespondenci, fotografie ze společných setkání, nebo doklady o poskytnuté péči a finanční podpoře.
Shrnutí na závěr celé série
Vydědění je institutem, který zasahuje hluboko do rodinných vztahů i do budoucnosti několika generací najednou. Zákon jej sice připouští, ale – jak jsme ukázali v celé této sérii článků – zásadně jej nepodporuje a klade na jeho platnost přísné podmínky. Ať už stojíte na straně zůstavitele, který chce svou vůli vyjádřit tak, aby v budoucnu obstála, nebo na straně potomka, který se cítí být vyděděn nespravedlivě, je odborné právní poradenství tou nejlepší investicí do klidného vyřešení celé záležitosti. Naše advokátní kancelář se dědickému právu dlouhodobě věnuje a ráda Vám pomůže najít řešení šité na míru Vaší konkrétní rodinné situaci – neváhejte se na nás obrátit.
Chcete v této věci poradit, neváhejte nás kontaktovat: tel. 731 773 563, e-mail: info@akjanosek.cz
