Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2860/2025, ze dne 27. 1. 2026:
Žalobkyně se domáhala určení dědického práva na základě odkazu soudu projednávajícího pozůstalost po zůstaviteli. Ve sporném řízení se snažila o upřesnění a doplnění svých tvrzení, že je zákonnou dědičkou zůstavitele z důvodu vedení společné domácnosti. Podle odvolacího soudu však soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně se zůstavitelem rok před jeho smrtí netvořili společnou domácnost, majícímu oporu v provedeném dokazování a vycházejícímu zejména z tvrzení samotné žalobkyně, která výslovně uvedla, že po smrti otce zůstavitele jezdila do XY na několikahodinové návštěvy, které se omezovaly na pití kávy, obstarávání záhonů na zahradě, nakupování potravin apod., přičemž u zůstavitele přespala naposledy během roku 2022 a finančně hospodařili odděleně.
